Zničená kytara Roryho Gallaghera přežila krádež v příkopu a stala se symbolem poctivého rocku

Otlučený Fender Stratocaster Roryho Gallaghera vypadal, jako by měl dávno dosloužit. Místo toho přežil krádež, déšť i roky intenzivního hraní a stal se jedním z nejslavnějších symbolů syrového rocku.

Gallagher zemřel v roce 1995. Přesto se ještě v roce 2026 jeho jméno mezi kytaristy pořád drží, jak jsme si na Karaoketexty všimli. Nešlo přitom o muzikanta, který by kolem sebe pečlivě budoval image a lesklou legendu. Jeho nejslavnější kytara o něm vypovídá mnohé, vlastně jako jeho hraní: žádné divadlo navíc, jen věci vydřené až na dřeň.

Kytara, která měla zmizet

Podle oficiálního webu Roryho Gallaghera šlo o sunburst Fender Stratocaster z roku 1961. Záloha na nástroj byla složena už ve chvíli, kdy byl Rory ještě hodně mladý. Často se připomíná, že mělo jít o první Stratocaster v Irsku, případně o první Stratocaster, který Gallagher vůbec viděl naživo. I když se tyto verze vyprávějí s drobnými odchylkami, výsledek byl jasný: kytara se od něj na dlouhá léta prakticky nehnula.

Její později proslulý zubožený vzhled nebyl výsledkem práce žádného relic specialisty. Udělaly ho koncerty, cestování a ruce. Lak z těla mizel mimo jiné kvůli chemickému složení Gallagherova potu. Do historie nástroje se zapsala také krádež. Kytara zmizela, zloději ji nechali venku na dešti a policie ji pak našla pohozenou a v dost žalostném stavu. U jiného nástroje by to možná byl konec příběhu. Tady přibyla další jizva k těm, které už nesla.

Otlučený vzhled nebyl pro efekt

Na Gallagherově Stratocasteru je podstatné hlavně to, že nešlo o stylizaci. Syrový, odřený vzhled, který si rocková kultura později tak ráda osvojila, u něj nevznikl jako „kostým“. Gallagher hrál od 60. let skoro nepřetržitě: nejdřív v irských tanečních sálech, potom s Taste a nakonec pod vlastním jménem. V začátcích dokázal odehrát i pět nebo šest hodin za večer. Při takové zátěži se nástroj zkrátka opotřebuje jinak než kytara, která většinu života tráví v pouzdře.

Gallagher se nikdy příliš nehrnul do toho, aby Stratocaster nechal přelakovat nebo vrátit do stavu, v jakém kdysi opustil továrnu. Ve vzpomínkách citovaných v San Diego Troubadour se jeho opotřebení popisuje jako něco osobního, skoro jako tetování. Tady někde se z obyčejně omlácené kytary stává věc s vlastní pamětí. Ty rýhy a fleky nevymyslel grafik, vznikly hraním.

Proč je z ní dodnes rocková relikvie

Rory Gallagher bývá označován za prvního irského rockového hrdinu a AllMusic připomíná jeho vliv na další muzikanty, mimo jiné na Briana Maye nebo Johnnyho Marra. Sám ale nikdy nepůsobil jako někdo, kdo potřebuje kolem sebe stavět nablýskaný mýtus. Flanelová košile, soustředěný výraz a Stratocaster ohlodaný až na dřevo řekly dost. Možná víc než jakákoli promyšlená image.

Po Gallagherově smrti význam té kytary ještě narostl. V Dublinu stojí její replika, Fender připravil poctěný model a originál se řadí k nejznámějším kytarovým artefaktům své doby. Je na tom trochu zvláštní ironie: nástroj, který po krádeži někdo nechal moknout venku jako kus bezcenného dřeva, dnes připomíná dobu potu, špatných cest, klubů a rukou od strun.

Zdroj: Autorský text, Oficiální web Roryho Gallaghera, SanDiegoTroubador, AllMusic, Wikipedie

Fotografie Roryho Gallaghera
Čtěte také:

Nejlepší kytarista, o kterém jste nikdy neslyšeli: Rory Gallagher zaplatil za svou vášeň nejvyšší daň

Freddie Mercury Queen
Čtěte také:

Tajemství kapely Queen: Vrah z Bedlamu inspiroval nejextrémnější píseň Fredieho Mercuryho

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor