Nová deska Škworu nepřináší jen tvrdé riffy a chytlavé refrény. Petr Hrdlička u skladby Cejtim zlost otevřeně pojmenoval zlost, bezmoc i domácí týrání, a právě tím se z ní stal jeden z nejmrazivějších momentů alba Na hraně.
Kapela, která hraje od konce 90. let a v září 2026 se přiblíží třiceti rokům na scéně, už dávno nestojí jen na vzdoru a hlasitosti. Novinka Na hraně zůstává tvrdá, o tom není pochyb, textově je ale sevřenější než některé starší věci. Vedle psychických potíží, nejistoty a rozmazané čáry mezi pravdou a lží se Cejtim zlost opírá o zkušenost konkrétní, bolestivou a bohužel dost skutečnou. Na Karaoketexty jsme se zaměřili právě na tento hit.
Mráz místo prvoplánové provokace
Cejtim zlost není určitě skladba napsaná proto, aby jen vyvolala poprask. V rámci celé desky je spíš slyšet, že Škwor tentokrát sahá po odvrácené straně běžného života přesněji a bez zbytečného humbuku kolem. Jinde se album dotýká duševního tlaku nebo nervozity ve společnosti, tady se dostává k domácímu týrání a k pocitům, které se kolem něj nabalují: vztek, bezmoc, strach.
V téhle písni se objeví ostřejší slovník, který jinak album spíš drží na uzdě. Nepůsobí to ale jako věc dělaný na efekt ani jako snaha přitvrdit za každou cenu. Hrubší výraz sedí k tématu a žene skladbu do napětí, při kterém se člověk na chvíli přistihne, že neposlouchá jen riffy. Tady je její síla.
Na hraně je deska s jasným obloukem
Album startuje titulní skladbou věnovanou psychickým problémům, tedy tématu, které v posledních letech sílí i ve veřejných debatách a datech. O několik stop dál přijde Cejtim zlost jako další signál, že Škwor nespoléhá pouze na osvědčený hardrockový tah. Deska přitom neztrácí melodii ani práci s aranžemi. Některé drobnosti vyniknou až při soustředěnějším poslechu, ne když hraje někde z telefonu mezi dveřmi.
K nahrávce vyšla také limitovaná edice pro 333 majitelů, která dala dohromady vinyl, CD a sběratelské materiály. Je z toho znát, že kapela počítá s lidmi, kteří si album nechtějí jen pustit po jednotlivých skladbách v playlistu. U Na hraně to sedí, protože písně mezi sebou drží určité napětí: vnitřní tlak, zlost a nakonec i klidnější dojezd.
Z divokých začátků do přesnější výpovědi
Petr Hrdlička, narozený v roce 1973 v Praze, patří k zakládajícím členům Škworu. Je zpěvák, kytarista a hlavní textař kapely. V dřívějších rozhovorech připomínal, že začátky byly dost divoké a že před koncerty tekla slivovice proudem. Dnes o té době mluví s větším odstupem. Na nových písních je to slyšet taky. Místo mladického vzdoru vůči světu přichází úder vedený přesněji.
Cejtim zlost do současného Škworu zapadá velmi přirozeně. Kapela už není v poloze, kdy musí všechno přebít silou aparátu. Když chce zasáhnout, stačí jí téma. U písně o domácím násilí je ten zásah nepříjemný hlavně proto, že nezní jako vymyšlená historka mimo realitu.
Zdroj: Autorský text, Musicserver.cz, Wikipedie, Spraphonline.cz, skwor.cz
Plní si odvěký sen a tahá ven démony: Režisér promluvil o temném a divokém klipu Evy Burešové
