Brněnský soubor BrKo Ensemble vydává 28. října novou verzi české hymny s cimbálem. Za aranží stojí houslista Radovan Siman.
Českou hymnu si většina lidí spojí převážně s různými oficiálními ceremoniemi, státními návštěvami nebo začátkem sportovních přenosů. Nicméně jsme si v redakci Karaoketexty.cz všimli, že tentokrát dostala trochu jinou podobu. Brněnský BrKo Ensemble ji 28. října uvedl ve verzi s cimbálem, s videoklipem natočeným na střeše Rudolfina a se snahou připomenout mladším posluchačům, že státní svátky nejsou jenom dalším volným dnem v kalendáři.
Aby oslovili mladé, využili cimbál
Za novou úpravou písně „Kde domov můj“ stojí sedmičlenný BrKo Ensemble, soubor, který vznikl na brněnské konzervatoři. Podle Novinek a Brněnského deníku skupina dlouho propojuje klasickou hudbu s moravským folklorem. Z podobného přemýšlení vychází i jejich verze hymny. Nenechte se však zmást, melodie Františka Škroupa nadále zůstává, nikdo ji nemění k nepoznání. Do aranžmá ale vstupuje cimbál, nástroj, který se s oficiálním zněním české hymny běžně nepojí.
Úpravu připravil mladý houslista Radovan Siman. V dostupných profilech se o něm píše jako o jednom z výrazných talentů své generace, pravidelně se účastní Akademie Václava Hudečka a právě Hudeček mu věnoval koncertní housle na podporu další umělecké dráhy.
Proč právě 28. října
Nové provedení bylo naplánováno na 28. října při 108. výročí vzniku samostatného Československa. Jak soubor uvedl, nechce jen přidat do světa další nahrávku hymny. Cílem je připomenout smysl státních svátků a dát jim pro mladší publikum konkrétnější obsah. Houslistka a zpěvačka Pavlína Pulicarová médiím řekla, že projekt Hymna 2026 má ukázat, že úcta k tradicím není otázkou věku, ale spíš vlastenectví.
Vše začalo tak, že hudebníci při hledání údajně nenašli běžně dostupnou nahrávku české hymny v obsazení s cimbálem, tak si ji zkrátka vytvořili sami. Výsledná stopáž má 1 minutu a 34 sekund. K nahrávce vznikl videoklip ze střechy pražského Rudolfina. Národní symbol, moravský zvuk a nad tím pražská dominanta. Zkrátka perfektní.
Hymna vznikla pro divadlo
Samotná píseň „Kde domov můj“ úplně původně nevznikla jako státní hymna. Poprvé zazněla v roce 1834 ve frašce Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka Josefa Kajetána Tyla. Hudbu napsal František Škroup a v původním divadelním kontextu ji zpívala postava slepého houslisty. Až později se z divadelní písně stala jedna z nejznámějších melodií českého národního obrození.
Po vzniku Československa v roce 1918 se první sloka stala českou částí společné československé hymny, k níž patřila také slovenská píseň Nad Tatrou sa blýska. Od roku 1993 je Kde domov můj samostatnou hymnou České republiky. BrKo Ensemble se nesnaží bourat původní tvar, ale spíš hledat způsob, jak ho přiblížit lidem, kteří se s podobnými symboly často potkávají hlavně ve škole nebo při povinných pietách.
Jestli zrovna tato verze skutečně zasáhne mladé publikum, to se pozná až podle jejího přijetí na streamovacích platformách. Už teď je ale jasné, že BrKo Ensemble sáhl po materiálu, se kterým se obvykle experimentuje jen velmi opatrně. A tak si poslechněte, jak český národní symbol zní ve chvíli, kdy se nad Prahou ze střechy Rudolfina ozve s moravským cimbálem.
Zdroj: Autorský text, Novinky, Brněnský deník, Wikipedie, YouTube BrKo Ensemble
Divadelní fraška, ze které vzešla hymna: „Kde domov můj?“ dobyla srdce celého národa
