Videoklip zachránil píseň, která dvakrát propadla: Až poté „Take on Me“ od A-ha dobyla celý svět

Málokdo dnes ví, že píseň Take on Me od norského tria A-ha nejprve dvakrát propadla. Až třetí pokus, tentokrát s průlomovým animovaným klipem, z ní udělal jeden z největších hitů osmdesátých let.

Na Karaoketexty jsme se rozhodli připomenout zajímavý příběh skupiny A-ha, v němž videoklip v podstatě zachránil celou kariéru. Základní melodii k Take on Me složil kytarista Paul Waaktaar-Savoy ještě jako teenager v Norsku. Píseň vyšla poprvé v říjnu 1984, v produkci Tonyho Mansfielda. Nezaujala téměř nikoho. Vydavatelství ji zkusilo znovu, tentokrát s remixem Johna Ratcliffa. Ani to nepomohlo. Podle podcastu Song Exploder, kde Waaktaar-Savoy tento příběh podrobně popsal, skladba v Británii selhala dvakrát po sobě.

Šest měsíců práce, která změnila MTV

Warner Bros. ve Spojených státech se ale rozhodli nevzdat. Na začátku roku 1985 ji nechali přeprodukovat Alanem Tarneyem a nová verze se pak dostala i na debutové album Hunting High and Low. Zněla výrazněji, víc synteticky. A stejně by nejspíš zapadla, kdyby nepřišlo rozhodnutí, které se týkalo videoklipu.

První videoklip k písni vypadal jako cokoli jiného, co tehdy na MTV běželo, tři kluci s new-wave účesy na monochromatickém pódiu. Zájem nevyvolal. Jeffu Ayeroffovi z Warner Bros. to nestačilo a vsadil na mnohem radikálnější řešení. Oslovil Michaela Pattersona, jehož studentský animovaný film Commuter z roku 1981 znal už dřív. Patterson pak spolu se svou ženou Candace Reckinger dostal na nápady jeden týden.

Na hotové podobě se pracovalo šest měsíců. Režisér Steve Barron, který předtím natáčel Billie Jean pro Michaela Jacksona, pořídil živé záběry a Patterson je poté ručně překresloval snímek po snímku technikou zvanou rotoskopie. Vznikl klip, kde dívka z kavárny vstoupí do stránek komiksového příběhu a potká hrdinu, který vypadá jako Morten Harket. Část scén je kreslená tužkou, část živá. Přechody mezi oběma rovinami působí i dnes nečekaně plynule.

Singl vyšel v USA na jaře 1985, MTV ho zařadila do těžké rotace a 19. října 1985 se dostal na první místo žebříčku Billboard Hot 100. A-ha se tak stali prvním norským interpretem, který této pozice dosáhl. Prvenství hlásily desítky zemí, Británie, Kanada, Austrálie i většina Evropy.

Rekord, který drží už čtyři desetiletí

Na předávání MTV Video Music Awards v roce 1986 získal klip šest cen: nejlepší nový umělec, nejlepší koncept, nejexperimentálnější video, nejlepší režie, nejlepší speciální efekty a Viewer’s Choice. K tomu byl ještě nominovaný ve dvou dalších kategoriích. Na tehdejší poměry šlo o výsledek, který neměl obdoby.

Videoklip byl v roce 2019 remasterován z původního 35mm filmu do rozlišení 4K. Na YouTube překonal miliardu zhlédnutí již 17. února 2020, jako teprve pátá píseň 20. století vůbec a první ze Skandinávie. Do září 2024 se počítadlo zastavilo na dvou miliardách. Na Spotify má skladba přes dvě a půl miliardy přehrání, což z ní dělá pátou nejstreamovanější píseň celého 20. století.

Příběh Take On Me je vlastně docela přímočarý: správná píseň, špatný čas, slabý klip. A pak jedno rozhodnutí, které vsadilo na animátora bez zkušeností s hudebními videi. A to zabralo. Na čtyřicet let dopředu.

Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Billboard, Song Exploder, Washington Post, YouTube a-ha

Michael Jackson
Čtěte také:

Thriller, Billie Jean a další: Videoklipy Michaela Jacksona byly propracované, tanečně dokonalé a na tehdejší dobu naprosto nevídané

Milli Vanilli
Čtěte také:

Milli Vanilli si získali miliony fanoušků, dokud jejich lež nevyšla najevo: Potom přišli o cenu Grammy i slávu

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor