Když se řekne Johnny Cash, většině lidí naskočí jeho vlastní hity a hlas, který zní, jako by v něm byly stopy prachu z cest i kousek varování z kazatelny. Jenže mezi jeho nejsilnější nahrávky patří i skladba, kterou nenapsal. „Sam Hall“ má kořeny v Anglii 19. století, možná i dál, a Cash z ní udělal píseň, která v country působí skoro nečekaně.
Příběh této balady je starší, než by se při prvním poslechu mohlo zdát. Na Karaoketexty nás zaujalo, že historie postavy, z níž píseň vychází, sahá až do počátku 18. století. Původně šlo o Jacka Halla, skutečného zloděje, který byl v Anglii popraven. Jeho osud měl navíc dost tvrdý sociální podtext: jako chlapec pracoval jako kominík, tedy v profesi, která tehdy znamenala bídu, nebezpečí a minimum šancí na lepší život.
Ze zloděje Jacka se stal Sam Hall
Právě chudoba ho podle dochovaných verzí příběhu dotlačila ke krádežím. Za své činy zaplatil životem, postupně se z něj pak stal baladický antihrdina. V lidových příbězích se jeho jméno časem proměnilo z Jacka na Sama, stejně tak se měnil i samotný tón písně. Jednou temný, jindy plný černého humoru, často drzý a plný vzdoru vůči těm, kdo stáli pod šibenicí jako soudci i diváci.
To je na podobných lidových skladbách fascinující. Nezůstávají uzamknuté v jedné verzi. Putují, mění se, obrušují i přiostřují. „Sam Hall“ byl přesně ten typ písně, který přežije ne díky papíru, ale díky lidem, kteří si ho předávají dál.
Cash z balady udělal temné divadlo
Johnny Cash zařadil „Sam Hall“ na album Ballads of the True West z roku 1965 a po dlouhých desetiletích se k ní vrátil ještě jednou na desce American IV: The Man Comes Around z roku 2002. Už tento pomyslný oblouk je dost výmluvný. Nešlo o jednorázovou kuriozitu, ale o píseň, ke které se vracel v různých etapách kariéry.
Právě Cashova verze z poloviny 60. let bývá vnímána jako moment, kdy stará britská šibeniční balada dostala nový americký život. Dřívější country interpreti, mezi nimi i Tex Ritter ve 30. letech, skladbu také nahráli. Cash jí ale dal jinou váhu. Místo lidového šklebu přišel chlad, napětí a pocit, že odsouzenec nemluví do prázdna, ale rovnou vám do tváře.
To byl ostatně jeden z důvodů, proč Cash fungoval tak dobře napříč dekádami. Uměl zpívat o vině, trestu, víře i vzdoru bez přikrášlení. V „Sam Hall“ se jeho hlas skoro nesnaží být vypravěčem s odstupem. Spíš jako by se do postavy na chvíli převtělil. Výsledkem není uhlazená historická připomínka, ale syrová, neklidná nahrávka, která i dnes působí nečekaně živě.
Proč k němu tahle píseň seděla
Na první pohled je to britská lidová balada o zloději a šibenici. Když se ale člověk zastaví u textu a způsobu podání, je jasné, proč Cashe tolik přitahovala. Jeho umělecká persona „Muže v černém“ dlouhodobě stála na pomezí soucitu s vyděděnci a vědomí, že jejich činy mají následky. Neoslavoval zločin, ale rozuměl postavám, které skončily na okraji společnosti.
V tom je „Sam Hall“ silný i po letech. Nejde jen o píseň o popravě. Je to skladba o vzteku člověka, který už nemá co ztratit, a zároveň o společnosti, která si s bídou často poradí tím nejtvrdším způsobem. Dle našeho názoru je to přesně ten typ staré balady, který v Cashově podání přestává být muzeálním exponátem. Najednou slyšíte nejen historii, ale i emoci, která se za staletí neztratila.
To dobře zapadá i do širšího rámce jeho tvorby. Country Music Hall of Fame připomíná, že Cash od poloviny 50. let rozšiřoval záběr country hudby a oslovoval publikum daleko za její tradiční hranicí. Nebál se folku, gospelu ani písní s drsnějšími hrdiny. „Sam Hall“ je malým, ale výmluvným důkazem. Vzal si postavu z dávné Anglie a bez velkých gest ji přepsal do jazyka americké country tak přesvědčivě, až člověk skoro zapomene, odkud vlastně přišla.
Jedna stará balada, dvě různá období
Zajímavé je i to, že Cash nenechal „Sam Hall“ zamknutého v 60. letech. Když skladbu po letech znovu natočil pro American IV: The Man Comes Around, zněla už jinak, přirozeněji poznamenaná věkem a zkušeností. Pokud první verze působila jako prudký výboj, ta pozdní připomíná spíš setkání se starým známým, který za ta léta nezměkl ani o píď.
Johnny Cash zemřel v roce 2003, ale podobné nahrávky vysvětlují, proč jeho katalog nestojí jen na největších rádiových hitech. Dá se říct, že byl mezinárodním ambasadorem country, který si šel svou cestou od poloviny 50. let až do 21. století. „Sam Hall“ to potvrzuje v kostce: starý příběh, cizí původ, žádný prvoplánový hit, a přesto skladba, která v jeho podání nese nezaměnitelný podpis.
Zdroj: Autorský text, American Songwriter, Country Music Hall of Fame and Museum, Wikipedie, Wikipedie
Greenhorns a jejich hit: Kde se vzal příběh Johna Hardyho
