Průlom československého rokenrolu: Jediná legendární písnička dokázala obelstít komunistické cenzory

V prosinci 1956 zazněl v pražské Redutě první rokenrol s českým textem. Jiří Suchý tehdy napsal text, který cenzory přelstil, a česká hudba už nebyla jako dřív.

Historie často nevypadá tak velkolepě, jak se později vypráví. Reduta v padesátých letech nebyla žádná reprezentativní koncertní hala. Spíš klub, kde bylo dost těsno, při večerech Akord Clubu naplněný tak, že se dovnitř chtěli lidé dostat skoro za každou cenu. Pamětníci popisovali tlačenici, nedostatek místa i hlad po něčem jiném, než co se běžně hrálo. Pro mladé publikum to byl jeden z mála živých dotyků s moderním rytmem v době, kdy západní hudba v Československu přežívala nanejvýš v režimu tiché tolerance. A tady psala historii píseň Tak jak plyne řeky proud, což bychom na Karaoketexty rádi připomenuli.

Haleyho deska, filmový kluk a náhoda, která změnila svět

Rock Around the Clock od Billa Haleyho a jeho skupiny Bill Haley & His Comets vznikl 12. dubna 1954 ve studiu gramofonové společnosti Decca. Tehdy ještě nikdo netušil, jaký život skladbu čeká. Na singlu se dokonce ocitla až na B-straně, zatímco titulní místo patřilo písni Thirteen Women. Pro Deccu šlo původně o doprovodnou nahrávku, která měla na desce své místo, ale rozhodně nebyla zamýšlena jako začátek hudební revoluce.

Zlom přišel trochu nečekaně. Režisér Richard Brooks připravoval film Džungle před tabulí, který se odehrává na městské škole a sleduje konflikt mezi učitelem a problémovými dospívajícími žáky. Při návštěvách hlavního představitele Glenna Forda si všiml také jeho desetiletého syna Petera a jeho sbírky desek. Právě Peter měl Haleyho singl doma a skladba z jeho B-strany ho zaujala natolik, že se dostala i k Brooksovi. Režisér ji následně použil ve filmu. Po jeho uvedení už Rock Around the Clock rozhodně nebyla nenápadnou druhou stranou singlu. Z nahrávky se stal jeden ze symbolů nastupujícího rokenrolu.

Suchého trik: anglické ‚rock‘ jako český ‚rok‘

Jiří Suchý se k Haleyho nahrávce dostal v době, kdy se rokenrol v československém prostředí teprve zabydloval. O novém žánru už se psalo v novinách, většinou ale bez velkého nadšení. Suchý zpočátku ani nevnímal Haleyho hudbu jako něco, co by mělo být spojováno s onou tolik kritizovanou americkou novinkou. Slyšel především svižnou hudbu, která měla proti tehdejšímu běžnému repertoáru úplně jinou energii.

Při převodu písně do češtiny pak přišel s nápadem, který byl jednoduchý, ale pro tehdejší poměry mimořádně šikovný. Anglické slovo rock spojil s českým slovem rok. Najednou se z původní písně o rock’n’rollu stal text o plynutí času, stárnutí a proměnách lidského života. Hudební základ zůstal zachovaný, ale česká slova působila na první pohled úplně jinak. Nebylo v nich nic, čeho by se mohl cenzor snadno chytit.

Píseň nazpíval Viktor Sodoma starší a Akord Club ji v prosinci 1956 poprvé veřejně uvedl v Redutě. Šlo o první veřejné provedení rokenrolové skladby s českým textem v tehdejším Československu. Samotný žánr přitom komunistické úřady vnímaly jako jeden z projevů amerického kulturního vlivu. Rokenrol se proto do československého veřejného prostoru dostával jen obtížně a dobový tisk o něm často psal velmi odmítavě. Suchého text však mluvil o něčem úplně jiném. Místo problémového rocku tu byl prostě rok.

Proč na tom záleží dnes

Reduta tehdy nebyla jen klub s malým pódiem. Bylo to jedno z mála míst, kudy se do československé kultury padesátých let dostávaly vlivy zvenčí. Akord Club v tom sehrál průkopnickou roli a Suchého text k Rock Around the Clock dobře ukazuje, jak se v takových podmínkách dalo tvořit. Ne nutně otevřeným vzdorem. Stačilo na to jít chytře, s úhybem, s přesně zvoleným slovem. Výsledek ale působil nově. Lidé namačkaní v sále Reduty slyšeli něco, co předtím česky nezaznělo.

Na karaoketexty.cz stojí za připomenutí, že píseň Tak jak plyne řeky proud je dnes dostupná v nahrávce vydané Supraphonem na albu Písničky ze Semaforu (1956–1964), které vyšlo v roce 2008. Jiří Suchý je uveden jako autor textu, Viktor Sodoma starší jako interpret. Stopáž má dvě minuty a jedenáct sekund. Krátká věc. Jenže v těch dvou minutách bylo v roce 1956 ukryto víc, než se na první poslech zdá.

Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Jiří-Suchý, Viktor Sodoma, Český rozhlas Vltava,

Petr Rezek
Čtěte také:

Trapas na koncertě s Hankou Zagorovou: Petr Rezek vběhl před plný sál nečekaně pouze ve slipech

Spirituál Kvintet
Čtěte také:

Moc hudby v době totality: Spirituál kvintet proměnil americkou píseň v symbol národní síly

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor