Když se vysloví jméno Helena Vondráčková, většině lidí naskočí hlas, který prošel vším možným, šedesátými lety, normalizací, sametovou revolucí i novým tisíciletím. Pod tím obrazem věčné hvězdy ale zůstává i jiný příběh. Příběh ženy, která si v normalizaci musela každý krok hlídat. Státní bezpečnost ji sledovala, zvala k výslechům a čekala, kdy povolí. Nepovolila.
Po srpnu 1968 se StB pustila do systematického sledování kulturní scény. Vondráčková se tomu také nevyhnula, což nás na Karaoketexty právě zajímalo. Byla nejpopulárnější zpěvačkou v zemi, měla zahraniční angažmá a kontakty za hranicemi, což bezpečnost pochopitelně zajímalo. Výslechy se opakovaly. V Československu sedmdesátých a osmdesátých let bylo politické skoro všechno, i umění, které se navenek tvářilo co nejmíň politicky. Výběr repertoáru byl sám o sobě rozhodnutím. A Vondráčková si to dobře uvědomovala. Zpívala dál, i když věděla, kdo sedí v sále.
Anticharta: Gott podepsal, Vondráčková ne
Nejviditelnějším symbolem toho rozdílu zůstává Anticharta z roku 1977. Karel Gott dokument podepsal a jeho jméno se pak stalo jednou z tváří loajality vůči normalizační moci. Vondráčková nepodepsala. V tehdejším kontextu to nebyla žádná samozřejmost, ale krok s reálným rizikem.
Opakovaně se objevovaly názory, že vše mohlo být jinak, u části jmen mohlo dojít k zařazení do seznamů i bez skutečného podpisu, stačila prezenční listina nebo administrativní přiřazení. V dostupných pramenech ale její podpis chybí. Kvůli falešným nařčením se Vondráčková i soudila a Obvodní soud pro Prahu 5 v roce 2018 v jejím sporu s Krajskými listy v podstatě potvrdil, že Antichartu nepodepsala.
Soukromý život a stín StB: Muž, kterého milovala
Stín Státní bezpečnosti se Vondráčkové nevyhnul ani v soukromí. Její první velká láska, textař Zdeněk Rytíř, byl v evidenci StB veden jako agent s krycím jménem „Skladatel“. Rytíř se ale bránil, podal žalobu proti Ministerstvu vnitra ČR a tvrdil, že se ke spolupráci nikdy nedostal ani úmyslně, ani z nedbalosti. Nakonec u soudu dosáhl očištění svého jména.
Vondráčková na něj vzpomínala vždy v dobrém, prožila s ním prý krásná šedesátá léta. Dnes se už málo připomíná, že právě on napsal texty k písním jako „Časy se mění“ nebo „Báječná ženská“, a že zpěvačka ho po celou dobu podporovala.
Kariéra, která přežila všechno
Helena Vondráčková se narodila 24. června 1947 v Praze. Kariéru odstartovala v roce 1964 vítězstvím v soutěži Hledáme nové zpěváky, debutovým singlem a rychlým vzestupem na vrchol československé pop music. Zpívala v triu Golden Kids po boku Marty Kubišové a Václava Neckáře, vystupovala v duetech s Karlem Gottem a postupně si vybudovala sólovou dráhu, která pokračuje dodnes.
Podle dostupných údajů jde o nejprodávanější českou zpěvačku v historii. V roce 2007 získala Diamantovou desku za půl milionu prodaných nosičů. Prezident Miloš Zeman jí udělil státní vyznamenání. A přesto její příběh připomíná, že udržet si tehdy kariéru i vlastní tvář nebylo vůbec samozřejmé.
Zdroj: Autorský text, YouTube, Novinky, HelenaVondráčková, Blesk, Wikipedie
Marta Kubišová: Hlas, který komunisté umlčeli na dvacet let, ale nezlomili
