Příběh hitu Pár havraních copánků od Gotta, Love Me Tender od Elvise, ale úplně původně se píseň jmenovala Aura Lea

Melodii, kterou dnes většina lidí zná jako Love Me Tender od Elvise Presleyho, složil už v roce 1861 anglický rodák George R. Poulton. Vojáci si ji tehdy zpívali u táborových ohňů během americké občanské války. 

První notový zápis písně vyšel v roce 1861 v Cincinnati pod názvem Aura Lea. Hudbu napsal George R. Poulton, text William Whiteman Fosdick. Šlo o poměrně prostou baladu o dívce se zlatými vlasy, s obrazy z přírody a bez velkých gest. Přesto se uchytila rychle, i když tehdejším posluchačům víc seděly veselé a skočné kusy. Vojáci Severu i Jihu ji zpívali u ohňů, protože připomínala domov. Dvě znepřátelené strany, jedna melodie. To samo o sobě podle nás na Karaoketexty něco říká.

Český text, který s originálem nemá moc společného

Do třicátých let 20. století se Aura Lea objevila i v několika filmech. Zásadní zlom ale přišel až v roce 1956, kdy se melodie dostala k Elvisovi Presleymu. Ten z ní udělal baladu Love Me Tender a z historického kusu se rázem stal světový standard. Název písně navíc posloužil i jako název Elvisova filmového debutu.

Do Československa se píseň dostala v roce 1963. Nazpíval ji mladý Karel Gott s doprovodem Orchestru Karla Vlacha, přičemž text napsal Zbyněk Vavřín. Jenže tady se původní příběh prakticky rozpadá. Vavřín americkou milostnou linku úplně opustil a napsal novou, snovou lyriku. Pohádkovou, zimní, s přímým odkazem na Hanse Christiana Andersena. Z milostné písně se tak stal příběh o saních, tulipánech a starém hodném pánovi. Při poslechu si to člověk často ani neuvědomí, ale ta proměna je radikální.

Pro Gotta ta skladba znamenala víc než jen další úspěšný singl. Ukázala, že umí zpívat světové balady s citem i technikou, a to v době, kdy si teprve upevňoval pozici na scéně. K písni se pak vrátil ještě v roce 1977, tentokrát s Orchestrem Ladislava Štaidla.

Čínský prezident jako nečekaný interpret

Z Love Me Tender se postupně stal skutečný světový standard. Existují verze v mandarínštině, nahráli je třeba Leehom Wang nebo Coco Lee, i v kantonštině od Frances Yip, případně v japonštině od Risy Kumon. Asi nejpřekvapivější interpret, na kterého člověk narazí, je ale někdejší čínský prezident Ťiang Ce-min. Ten píseň s oblibou zpíval při státních návštěvách, například na Filipínách nebo na banketu pro amerického prezidenta George W. Bushe. Melodie se tak posunula z role hitu i do diplomacie. U skladby z roku 1861 by to tehdy nejspíš nikoho nenapadlo.

Česká verze Pár havraních copánků si mezitím žije vlastním životem dál. Nazpíval ji mimo jiné i Marcel Zmožek, který ji zařadil na album Prý chlapi nebrečí z roku 2014. Ta melodie zkrátka pořád nachází nové interprety. A to je na ní možná nejzajímavější.

Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, KarelGottMZF

Čtěte také:

Liszt a „Lisztománie“: Kdo byl muž, který vyvolal hysterii dávno před Beatles a jejich „Beatlemánií“

Karel Gott na křtu knihy Já a mých 222 dokonalých přátel v roce 2018
Čtěte také:

Karel Gott a jeho verze slavné peruánské hymny: Příběh písně El Condor Pasa

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor