Hvězda Stevieho Wondera začala stoupat hodně brzy. A už jako kluk si dokázal podmanit publikum a stvořit velký hit.
Ke Steviemu Wonderovi dnes patří éra velkých alb, Grammy a písně, které znají lidé po celém světě. Jenže úplné začátky byly mnohem méně jisté. Než se z něj stal hitmaker Motownu, vydal několik singlů bez větší odezvy. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na jeho skutečný průlom, jenž přišel až ve chvíli, kdy jako dvanáctiletý kluk prostě nechtěl odejít z pódia.
Když první nahrávky nezabraly
Když se řekne Stevie Wonder, většině lidí naskočí suverénní autor, který po desetiletí určoval podobu soulu i popu. V roce 1961 to ale byl hlavně mimořádně nadaný chlapec. Motown ho objevil už v jedenácti letech; podle Billboardu Stevie nastoupil k tehdejší Tamla Records jako klavírní zázrak. Vydavatelství ale teprve zjišťovalo, jak s jeho talentem naložit.
Úvodní pokusy zkrátka nefungovaly. Jak připomíná American Songwriter, rané studiové nahrávky se pohybovaly mezi jazzem a rhythm and blues, další materiál zase vycházel z předělávek po vzoru Raye Charlese. Ani alba, ani první tři singly z roku 1962 se nedostaly do americké Top 100. Pro Berryho Gordyho a celý Motown to musela být trochu patová situace: v rukou měli výjimečný talent, ale publikum na něj zatím nereagovalo.
Zlom nepřišel ve studiu. Ten přišel až na pódiu. A právě tady začíná příběh skladby „Fingertips“, která původně vůbec nevypadala jako materiál pro velký průlom.
„Fingertips“ zachránila improvizace
Klíčový moment se odehrál na konci roku 1962 během Motortown Revue v chicagském Regal Theater. Classic Pop Magazine uvádí, že tehdy dvanáctiletý Wonder vystupoval v rámci turné po takzvaném Chitlin’ Circuit, tedy síti amerických scén, které dávaly prostor černošským umělcům. V programu ale nebyl hlavní hvězdou. Dostal jen vymezený čas mezi zavedenějšími jmény Motownu.
Na závěr setu zařadil „Fingertips“, instrumentál od Clarence Paula a Henryho Cosbyho z alba The Jazz Soul of Little Stevie. Studiová verze byla spíš jazzová, postavená na flétnách. Na pódiu ji ale Wonder přetavil po svém. Místo uhlazené reprodukce přišla harmonika, výkřiky do publika a energie, kterou už nešlo vrátit zpátky do přesného koncertního scénáře.
Kapela dohrála, moderátor ho začal z pódia uvádět pryč a formálně mělo být hotovo. Jenže Stevie se ozval znovu. Vrátil se k harmonice a pokračoval dál, i když se už chystali muzikanti pro další číslo, konkrétně doprovodná skupina pro The Marvelettes. Na záznamu je slyšet i lehce chaotická, dnes už skoro legendární chvíle, kdy nový baskytarista váhá a ptá se, v jaké tónině vlastně má hrát. Tento neuhlazený moment nahrávce dodal život.
Druhá část jednoho hitu, kterou si rádia vybrala sama
Nejzajímavější na celém příběhu je, že hit nevznikl podle plánu. Koncertní verze „Fingertips“ byla příliš dlouhá, takže ji bylo nutné rozdělit na dvě části singlu. Na jednu stranu šla první část, na druhou pokračování, tedy „Fingertips – Part 2“. Ona druhá část, která začíná až po zdánlivém konci a Wonderově návratu k publiku, začala bavit rozhlasové diskžokeje nejvíc.
Moderátoři i posluchači tíhli právě k té živější pasáži. Pro Motown to byl zásadní obrat: „Fingertips – Part 2“ se stala Wonderovým prvním americkým Top 40 hitem a zároveň jeho první jedničkou. V době, kdy singl ovládl Billboard Hot 100, bylo Wonderovi teprve 13 let, takže se stal nejmladším interpretem, který tehdy vrchol žebříčku dobyl. Zároveň šlo o jedničku i na R&B chartu.
První náznak toho, čím Stevie Wonder bude
Při bližším pohledu na „Fingertips“ nejde jen o drobnou historku o talentovaném dítěti. Už tady je slyšet něco, co se později pro Stevieho Wondera stalo určující: schopnost spojit technickou muzikantskou jistotu s bezprostředností. Nehraje jen správně. Hraje tak, aby to v sále jiskřilo.
Deník Rolling Stone po letech připomněl, že jeho první hit byl do jisté míry náhoda. Současně ale šlo o předzvěst univerzální přitažlivosti, kterou si Wonder udržel i v dalších dekádách. Z kluka, kterému první singly nevyšly, se stal umělec s více než 30 americkými top 10 hity a řadou zásadních nahrávek. „Fingertips – Part 2“ tedy není jen historická kuriozita. Je to moment, kdy se poprvé ukázalo, že Stevie Wonder umí z nečekané chvíle udělat velkou hudební událost.
Zdroj: Autorský text, American Songwriter, Billboard, Classic Pop Magazine, Wikipedia, YouTube SilentPeach
Jak bydlí Marie Rottrová: Zpěvačka sází na eleganci, pohodlí a soukromí
