Film Statečné srdce z roku 1995 udělal z Williama Wallace světovou ikonu. Jenže historická věrnost nebyla nikdy silnou stránkou tohoto filmu a Mel Gibson to věděl od začátku.
Na Karaoketexty jsme se podívali, co za touto filmovou legendou vlastně zůstalo, tedy kde se ještě drží historie a kde už nastupuje Hollywood. A taky proč soundtrack, který celý film nese víc, než se někdy přiznává, funguje i tam, kde scénář už trochu skřípe.
Wallace byl jiný člověk, než jakého Gibson hrál
William Wallace skutečně patří do 13. století a skutečně byl jednou z hlavních postav skotského odporu proti nadvládě anglického krále Eduarda I. Tady se film opírá o doložený základ. Pak už si ale Statočné srdce bere dost velkou volnost. Gibson z Wallace udělal charismatického, výrazného válečníka, skoro mytickou figuru. ČSFD ve svých zajímavostech připomíná, že srovnání s realitou je komplikované i fyzicky: Gibson je výrazně menší, než měl být skutečný Wallace, a dokonce menší než jeho proslulý meč. U bitvy u Stirlingu je navíc jeden drobný, trochu úsměvný přešlap, statista pronese větu „To je William Wallace“, ale ukazuje na nesprávného herce.
Kostýmy jsou kapitola sama pro sebe. Filmové kilty vypadají efektně, jenže ve 13. století se takový typ oděvu ve Skotsku ještě nenosil; rozšířil se až mnohem později. Scenárista Randall Wallace, jehož příjmení s historickým Wallacem nijak nesouvisí, vycházel hlavně z básnické epopeje Blind Harryho z 15. století. To není kronika v přísném smyslu, spíš literární text se vším, co k tomu patří. Film se tím vyloženě netají. Diváci ale takové věci povětšinou neřešili.
Rotten Tomatoes v přehledu kritických ohlasů uvádí, že jde o film „historicky sporný“. Současně ho ale bere jako epické dílo, které svou ambici naplňuje dramatem, akcí i romantickou linií. Přesnější popis se hledá těžko. Gibson nenatočil lekci dějepisu, ale velkou fikci inspirovanou skutečnými událostmi.
Soundtrack Jamese Hornera: Zlatý glóbus za hudbu, která film přežila
O historické přesnosti se dá vést dlouhá debata. U hudby už je sporů výrazně méně. James Horner pro Statečné srdce napsal jeden z nejvýraznějších soundtracků devadesátých let. Nahrávalo se s Londýnským symfonickým orchestrem a Sborem Westminsterského opatství, což je na výsledku slyšet. Hudba získala Zlatý glóbus za nejlepší původní filmovou hudbu.
Album má osmnáct skladeb a nepůsobí jako pouhá sada doprovodných motivů. „A Gift of a Thistle“ začíná téměř potichu, křehce. „The Secret Wedding“ je intimní, zranitelná a až překvapivě civilní vzhledem k tomu, jak monumentální film kolem ní stojí. Pak přijdou „Sons of Scotland“ a „The Battle of Stirling“, kde se orchestr zvedá do plné síly. V kině to muselo udeřit i diváky v zadních řadách. Závěrečná pasáž „Freedom / The Execution / Bannockburn“ pak drží napětí i ve chvílích, kdy by se člověk mohl začít ptát, co přesně se na plátně ještě opírá o dějiny.
Horner sáhl po irských a keltských prvcích, po táhlém zvuku dud i po melodiích, které působí starobyle, ale nejsou odtažité. Fungují okamžitě. Hudba výrazně pomohla vytvořit představu „skotskosti“, kterou si po roce 1995 odnesla celá generace diváků. Jestli se kilty ve Wallaceově době opravdu nosily, už v té představě hrálo vedlejší roli.
Jak film vznikal a proč ho Gibson nejdřív odmítl
Film měl původně vzniknout u Metro-Goldwyn-Mayer. Producent Alan Ladd Jr. tam koupil scénář Randalla Wallace, jenže MGM mezitím procházelo změnami ve vedení. Ladd ze studia odešel a projekt vzal s sebou. Gibson nejdřív roli Wallaceho odmítal. Nakonec se ale rozhodl jinak: nejenže si hlavní postavu zahrál, ale film také režíroval. Produkci zastřešila jeho společnost Icon Productions spolu s The Ladd Company. Distribuci pro USA a Kanadu převzal Paramount Pictures, v zahraničí pak 20th Century Fox.
Rozpočet se podle uváděných údajů pohyboval mezi 53 a 72 miliony dolarů. Tržby celosvětově překročily 209 milionů. Na Oscarech v roce 1996 získalo Statečné srdce pět cen, včetně nejlepšího filmu a nejlepší režie. Gibson si tím upevnil mimořádně silnou pozici, jako producent, režisér i hlavní tvář projektu. A z Williama Wallace udělal jméno, které najednou znali i lidé, kteří o skotských dějinách do té doby slyšeli jen okrajově. Historici z toho nadšení nebyli a dodnes nejsou.
Statečné srdce tak zůstává zvláštní případ. Film, který se s historickou přesností rozešel poměrně rychle, přivedl spoustu lidí ke skotské historii aspoň prvním krokem. A v pozadí jim u toho zněl James Horner.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, ČSFD, RottenTomatoes, MovieMusic
Ikonický filmový hit z 90. let Céline Dion málem nezpívala: Legendární píseň zpočátku odmítala
