Karel Gott se v šedesátých letech dobrovolně podrobil experimentu s LSD v pražském Výzkumném ústavu psychiatrickém v Bohnicích. Zpěvákovi přineslo nečekané vzpomínky z raného dětství.
Tato kapitola ze života zpěváka, jehož hlas se později pro mnoho lidí stal skoro poznávacím znamením české populární hudby, se v jeho životopisech příliš neobjevuje, jak jsme si na Karaoketexty všimli. V šedesátých letech se dobrovolně zúčastnil psychedelického experimentu. Nebyla to tajná akce v zastrčené místnosti ani nic nelegálního. V tehdejším Československu se LSD vyrábělo v národním podniku Spofa pod názvem Lysergamid a psychiatři ho mohli až do roku 1974 podávat pacientům i dobrovolníkům.
Experiment, který otevřel dveře do podvědomí
Pro Gotta neskončilo sezení v Bohnicích jako drobná historka, kterou by po letech jen tak pobaveně vytáhl. Později popisoval, že se mu „odkrývaly vzpomínky až do hlubokých dětských let, o nichž doposud vědělo jen jeho podvědomí.“ Vyprávěl profesoru Grofovi o rozhovoru mámy s tátou, který jako malý kluk poslouchal za dveřmi. Na pokyn lékaře při sezení kreslil. Ten obrázek si potom pamatoval ještě dlouho; označil ho za velmi moderní kresbu.
Centrem podobných pokusů byl Výzkumný ústav psychiatrický v Bohnicích. Stanislav Grof a Zdeněk Dytrych tam do roku 1965 podali LSD během více než jedenácti stovek sezení. Výpovědi účastníků se přitom nedaly jednoduše zařadit do konkrétní kolonky. Někdo líčil fantastické vize, jiný se vracel k dětským zraněním. U části lidí se objevila deprese, u jiných naopak silné, téměř extatické nadšení.
Látka, která přišla poštou ze Švýcarska
Československý příběh LSD se začal psát v roce 1952. Docentu psychiatrické kliniky Univerzity Karlovy Jiřímu Roubíčkovi tehdy přišel balíček od farmaceutické firmy Sandoz. Byly v něm ampulky s diethylamidem kyseliny lysergové. Látku poprvé syntetizoval švýcarský chemik Albert Hofmann už v roce 1938, její účinky ale poznal až o pět let později, a to náhodou, když si ji omylem vpravil do kůže. Sandoz tehdy LSD rozesílal vědcům po světě zdarma. Firma v něm viděla možný nástroj, jak lépe porozumět psychózám.
Gott nebyl jediný známý člověk, který takovým sezením prošel. Podle dostupných informací se ho účastnil také herec a mim Boris Hybner nebo herec Petr Oliva. Hybner o své zkušenosti mluvil pozitivně: „LSD mi pomohlo, abych se našel, odpustil jsem spoustě lidí, objevil v sobě pokoru.“
Profesor Grof a cesta do světa
Stanislav Grof, který byl u Gottova experimentu, odjel v roce 1967 na stipendium do Spojených států. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se do Československa už nevrátil. V Americe už mezitím LSD zakázali, a tak s manželkou Christinou hledal jiný postup. Z toho vzniklo holotropní dýchání: řízené zrychlené dýchání s hudebním doprovodem, které má vyvolávat podobné stavy vědomí. Metoda se v různých zemích používá dodnes a Grof je často zmiňován jako jedna z hlavních postav transpersonální psychologie.
Gott si z bohnické ordinace podle vlastních vzpomínek odnesl hlavně překvapení z toho, kolik toho lidské podvědomí dokáže uchovat. Zůstala mu i kresba z průběhu sezení, která mu po letech pořád připadala nečekaně moderní.
Zdroj: Autorský text, Reflex.cz, Wikipedie, Česká televize
Příběhy i neznámé fotky Karla Gotta: Do Svaťáku dorazí jeho blízký přítel Felix Slováček
