Média ho titulují jako „operního ďábla par excellence“ a Christian Van Horn se proti tomu nijak nebouří. Do Prahy přijíždí s programem, který ho vystihuje přesněji než jakýkoli životopis.
Pražská filharmonie večer uvádí pod názvem Devils and Kings (Ďábel i král). Van Horn si název zvolil proto, že docela přesně vystihuje dvě polohy, v nichž se na operních scénách pohybuje nejčastěji: démonické postavy s pekelným stínem a vedle nich vladaře, chladné, osamělé, někdy skutečně majestátní. Na Karaoketexty nás zaujalo, že v Obecním domě zazní ukázky z oper Boita, Gounoda a Berlioze, k nim také Verdi – Filip II. z Dona Carlose a Attila. Dirigentem večera bude Rastislav Štúr.
Ďábel, kterému chcete fandit
Pro Van Horna byl důležitým momentem říjen 2024. V přenosu Metropolitní opery Live in HD tehdy zpíval všechny čtyři záporné role v Offenbachových Hoffmannových povídkách. Po premiéře se v recenzích opakovalo, že jde o „operního ďábla v jeho nejčistší podobě“. On sám ale podobné titulky nebere úplně doslova. V rozhovorech často říká, že přesvědčivé zlo na jevišti nestojí hlavně na tom, jak moc zpěvák vypadá hrozivě. Důležitější je, aby v něm bylo něco sympatického.
„Chci, abyste mu fandili, i když je to ten zlý,“ popsal svůj přístup pro blog The Girl of the Golden Met. Nezní to jako obvyklá pěvecká poučka. Má dostatek praktických zkušeností z jeviště, kde příliš jednoznačný padouch rychle zploští. Když Van Horn přijde jako Mefistofeles nebo jako Lindorf v Hoffmannových povídkách, publikum ví, na čí straně by stát nemělo. A stejně se dívá dál. To napětí opera potřebuje.
Byla by ale škoda zavřít ho jen do škatulky temných postav. Filip II. v Donu Carlosovi, kterého zařadil do repertoáru na jaře 2025 v Pařížské opeře, je mu blízký podobně jako Mefistofeles. A Massenetův Don Quichotte, bláznivý rytíř bez stopy zla, patří podle jeho vlastních slov k rolím, které má nejraději. Van Horn si tedy nebuduje kariéru jen jako specialista na operní padouchy, i když by se to podle titulků mohlo zdát.
Praha jako třetí nejkrásnější město světa a album mimo systém
Prahu zatím Van Horn znal jen jako návštěvník. V rozhovoru pro Klasika Plus řekl, že ji řadí hned za Paříž a Vídeň. To nejsou náhodně vybraná města, v obou pravidelně zpívá na velkých operních scénách. Pražský debut tak bude návratem na místo, ke kterému už měl osobní vztah dřív, než tu poprvé vystoupil.
Mimo operní jeviště si Van Horn mezitím vystavěl prostor, který u pěvců pořád není samozřejmý. V roce 2020, během pandemického lockdownu, spustil vlastní CVH Podcast. Nejdřív to byl způsob, jak neztratit kontakt s publikem v době zavřených divadel. Na konci roku 2025 se počet epizod blíží třem stům. Zve si kolegy, přátele, lidi z operního provozu. „Je to zároveň moje terapie,“ říká k tomu bez velké pózy.
Samostatnou kapitolou je album. Na možnost natočit ho čekal v podstatě celou kariéru, nakonec se ale rozhodl obejít tradiční nahrávací průmysl. Bez vydavatelství, vyjednávání o repertoáru nebo cizího posledního slova nad zvukem. Tým si sestavil sám a výsledek také sám řídil. V jedné epizodě podcastu mluvil dost otevřeně o tom, proč je dnešní systém klasických nahrávek pro řadu umělců problematický. Streamování podle něj nastavilo ekonomiku tak, že se nahrávání často jednoduše nevyplatí. Příjmy nízké, náklady vysoké. Mnozí pěvci proto nenahrávají vůbec.
Van Horn šel jinudy. Když dostal otázku, jestli se považuje za influencera, odpověděl anglicky a bez dlouhého rozmýšlení: „We are the media now.“ Jestli v tom byla provokace, nebo jen konstatování současného stavu, těžko odhadovat. Nejspíš trochu obojí.
Kdo je Christian Van Horn
Christian Van Horn se narodil v roce 1978 v Rockville Centre ve státě New York. Hudbu studoval na State University of New York at Stony Brook a na Yale School of Music. Profesionálně se výrazně prosadil přes Lyric Opera of Chicago, kde prošel prestižním Ryan Opera Center. Od roku 2013 patří ke stabilním tvářím Metropolitní opery a vedle toho pravidelně vystupuje v Paříži, Vídni, Mnichově, San Franciscu i na Salcburském festivalu. V roce 2018 získal cenu Richarda Tuckera. V roce 2026 ho mimo jiné čeká titulní role v Donu Giovannim v Lyric Opera of Chicago a Méphistophélès v Berliozově La Damnation de Faust ve Vídeňské státní opeře.
Zdroje: Autorský text, Prague Philharmonia, The Girl of the Golden Met, InArt Management
Mezi Prahou a Málagou: Dva domovy operního zpěváka Štefana Margity jsou od sebe hodně vzdálené
