Dvě sestry, jeden otcův vzkaz a desetiletí společné hudby. Příběh Marthy a Teny Elefteriadu není jen o kariéře.
Martha a Tena jsou sesterským duem, které nerozdělily roky ani zvraty, které jim život nadělil. Na Karaoketexty jsme si položili otázku, čím je to vlastně dáno? Odpověď vede hluboko do dětství. Do dětských domovů, na otcovy návštěvy a k jedné větě, která se ukázala být pevnější než cokoli jiného.
Pět domovů a jedna rada, která vydržela celý život
Martha Elefteriadu se narodila 12. září 1946 v Bulkesu v tehdejší Jugoslávii, její sestra Tena, vlastním jménem Partena, přišla na svět o rok a půl později, v dubnu 1948. Rodina se do Československa přestěhovala v roce 1950, utíkala před řeckou občanskou válkou a zakotvila v Brně. Nový začátek ale dlouho netrval. Matka zemřela na rakovinu, když bylo Marthě osm a Teně sotva šest. Otec, řidič trolejbusu, který tehdy ještě ani pořádně neuměl česky, zůstal na dvě malé dcery sám. A tehdy přišlo řešení, které bolelo, ale bylo jediným možným: dívky skončily v dětském domově pro řecké děti.
Martha s Tenou se stěhovaly celkem pětkrát. Tena na toto období, které trvalo až do jejích 15 let, nevzpomíná se záští, prostředí se sice měnilo, ale vyhýbala se jim šikana a co do programu pro děti to prý bylo velmi hezké. Stálicí pro sestry byly otcovy návštěvy. A s nimi i opakovaná rada: držte při sobě a pomáhejte si navzájem.
Podle Marthy je to dodnes jeden z pilířů jejich vztahu i společné práce. V rozhovoru pro Květy.cz to řekla úplně jasně: „Nezapomeň, že jsme roky zůstaly samy dvě v těch domovech a musely držet pohromadě.“ Povahy mají obě temperamentní, takže ke střetům občas dojde. Nakonec ale převáží sesterská loajalita. A mají ještě jedno pravidlo, možná přísné, ale očividně fungující: cokoli, co se týká obou, musejí schválit obě.
Z Vulkánu na samostatnou dráhu a setkání s Karlem Gottem
V polovině 60. let se sestry setkaly s kytaristou Alešem Sigmundem ze skupiny Vulkán, kde působily v letech 1966 až 1970. Vedle nich tam byli i sourozenci Hana a Petr Ulrychovi. Sigmund jim pomohl dát dohromady pevné autorské i muzikantské zázemí. V roce 1970 jim pak hodně pomohla účast na Bratislavké liře, jak vzpomínala Martha v pořadu Trefa do Černé(ho)u. Následně u vydavatelství Panton vydaly první samostatné dlouhohrající album Dál než slunce vstává a rychle se zařadily mezi stálice české populární hudby.
Martha ve zmíněném rozhovoru připomněla i chvíli, kdy za nimi po jednom vystoupení přišel Karel Gott a jejich otci řekl: „Máte velmi šikovné dcerky.“ Tatínek prý bez váhání přitakal. A hned nato se zeptal, kdo to vlastně je a jestli není z Brna. Drobná a vtipná scéna, která hezky vystihuje, jak samozřejmě se sestry pohybovaly ve společnosti tehdejších hvězd.
Těžká zkouška v roce 2010 a to, co přišlo potom
Největší zkouškou pro ně nakonec nebyla ani emigrace, ani pobyt v dětských domovech. V roce 2010 se u Teny objevila vážná forma rakoviny. Léčba byla vyčerpávající a Tena podle dostupných informací na čas sama boj o život vzdala. Nakonec se ale uzdravila.
Dnes obě pokračují v tom, co jim je vlastní. Pořádají řecké večery a kurzy řeckých tanců, o které je takový zájem, že je musely přesunout do kulturního domu Barikádníků v Praze 10, kde je větší sál. Vydaly společné paměti Martha & Tena dvojhlasně a později je načetly i jako audioknihu.
V roce 2020 oslavily padesát let společné kariéry a dostaly multiplatinovou desku za více než třicet tisíc prodaných nosičů. Martha občas moderovala noční pořad Noční Mikrofórum na Českém rozhlase Dvojka. Tena žije v Dobřichovicích a stará se o vnučku. Zpívají dál. A drží spolu, přesně tak, jak jim otec kdysi řekl.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Květy, Martha a Tena, FaceToFace, Trefa do Černé(ho)
Richard Krajčo o Charlotte Gott: Čeština by jí slušela víc než angličtina
