Když se řekne Princezna ze mlejna, většině lidí naskočí kudrnatý kluk s tím nepřehlédnutelným hlasem. Ten, který zpíval „jdu cestou necestou“ a v roce 1994 hrál Jindřicha. Radek Valenta letos 11. února oslavil padesátiny. Od zasněného mládence z mlýna ho dnes nedělí jen tři desetiletí, ale taky pleš, dva synové a roky, kdy v Americe uklízel záchody.
Písnička Vím jedno návrší, kterou složil Miloš Krkoška na text Václava Bárty staršího, se stala jedním z nejznámějších motivů celé pohádky. Valenta ji tehdy zazpíval tak samozřejmě, až se skoro zdálo, že o nic nejde. Jenže mu bylo sedmnáct a byl teprve ve čtvrtém ročníku pražské konzervatoře. K roli přišel vlastně náhodou. Název písničky se pak herci nějak podezřele přilepil k životu. Na Karaoketexty jsme se podívali na to, kam ho život zavál.
Deset let na volné noze
Jeho další cesta po pohádkovém úspěchu přímá nebyla ani trochu. Namísto pokračování v české popularitě zamířil do Ameriky s představou, že se prosadí i tam. Narazil rychle. Jazyková bariéra, tvrdá konkurence, všechno dohromady. Aby vůbec vyšel, roznášel jídlo, uklízel záchody a vykládal kamiony. „Nemohl jsem dělat divadlo, takže jsem dělal, co bylo potřeba, i to nejhorší,“ řekl bez okolků pro Blesk.cz.
Po návratu do Česka ho čekalo další nepříjemné vystřízlivění. Pražská divadla ho jednoduše neznala. Jindřich ze mlejna na angažmá v kamenné scéně nestačil. Deset let tak sbíral menší role, k tomu dabing a reklamy, aby pokryl běžný provoz. „Hrál jsem všude možně, ničemu jsem se nebránil,“ uvedl.
Teprve později se dostal do Divadla Pod Palmovkou, kde působí dodnes. Mezitím přibývaly i další filmové role. Hrál v pohádkách O zlatém pokladu a Kulihrášek a zakletá princezna, objevil se v Troškově pokračování Princezna ze mlejna 2 a později i v seriálech Modrý kód, Slunečná nebo v krimi sérii Oktopus, kde si v roce 2024 zahrál manžela vražedkyně v podání Petry Hřebíčkové. Je to kariéra, která nešla po přímce. Ale šla dál.
Pleš místo hřívy, hlas pořád stejný
Na svůj někdejší výkon se Valenta dnes dívá s odstupem a dost kriticky. „Dívám se na to s pobavením, že si uvědomím, jaký jsem byl tele. To, jak jsem tam jako by hrál, to nebylo ani herectví. To bylo takové zachycení autentického naivního rozpoložení,“ řekl pro Blesk.cz. Jenže právě ta naivita, tehdy ještě nehraně spontánní, fungovala.
Proměna je na první pohled jasná. Kudrnatá hříva zmizela, dnes má pleš a padesátka mu sedí do tváře úplně jinak než sedmnáctka. Hlas ale zůstal. A podle samotného herce je to právě jeho hlas, podle nějž ho lidé po letech stále poznávají. Dnes je ženatý, má dva syny a (nejen) o Vánocích se k divákům vrací přesně tam, kde si ho většina pamatuje nejspíš nejlépe, v pohádce, která se na obrazovkách objeví minimálně jednou za rok.
Zdroj: Autorský text YouTube MisaBubu, Blesk.cz, Wikipedie, i-divadlo
Princezna ze mlejna je pohádka, která nás všechny okouzlila: Tajemství písní, které nikdy nezestárnou
