Když se řekne Lucie Bílá, většina lidí si vybaví nezaměnitelný hlas a písně, které zná prakticky každý. Za touhle ikonou ale stojí i příběh tvůrčího tria, které českou pop music v devadesátých letech výrazně proměnilo, a pak se rozpadlo způsobem, který tehdy čekal málokdo. Napětí mezi Bílou, skladatelem Ondřejem Soukupem a textařkou Gabrielou Osvaldovou postupně přerostlo v otevřený spor, jehož dozvuky jsou slyšet dodnes.
Gabriela Osvaldová se k textařině dostala v osmdesátých letech víceméně náhodou. Začínala jako herečka a objevila se třeba v seriálu My všichni školou povinní nebo ve filmu Marečku, podejte mi pero!. Situace se změnila ve chvíli, kdy se spojila s hudebním skladatelem a tehdejším manželem Ondřejem Soukupem. Z jejich spolupráce vzniklo duo, které na domácí scéně nemělo moc srovnání. A když v devadesátých letech přišla Lucie Bílá, všechno do sebe zapadlo. Výsledkem bylo album s písněmi jako Láska je láska nebo Most přes minulost. Následovala řada dalších spoluprací, které trvaly téměř dvacet let. Jenomže na Karaoketexty musíme připomenout i to, že se jim nevyhnuly neshody.
Kulajda jako zápalná šňůra
Osvaldová nebyla jen autorkou textů. V té době byla blízkou přítelkyní Bílé, stála u pracovních i osobních zlomů. A dokonce se jako herečka objevila v tehdy dost probíraném klipu k písni Láska je láska, který Česká televize nejprve odmítala vysílat před desátou večer. Dnes působí celá věc skoro nevinně. Tehdy to byl docela problém.
Málokdo by čekal, že začátek konce může odstartovat jediné slovo. Přesně to se ale stalo. V písni Desatero použila Osvaldová zvukomalebný výraz kulajda. Bílá ho odmítala zpívat. Ne jednou, ale důsledně, až ho na koncertech začala vynechávat úplně. Píseň tím ztratila rým i smysl. Postupem času se navíc Osvaldová začala veřejně vyjadřovat k tomu, jak náročná spolupracovnice Bílá bývá. Zpěvačka prý odmítala texty, které neodpovídaly jejímu osobnímu životu. Osvaldová zase nechtěla být jen někým, kdo upravuje každou větu podle momentálního rozpoložení interpretky. Z lidského pohledu se to dá chápat na obou stranách. Jenže dlouhodobě to držet nešlo.
Televize jako bitevní pole
Soukup to pro Blesk.cz popsal jako dvacetiletou pupeční šňůru, která všechny tři zvláštním způsobem spojovala. Nakonec z toho byli vyčerpaní a svůj úkol, podle něj, splnili do maxima. Většina uměleckých rozchodů se odehraje spíš v zákulisí. Tady to bylo naopak. V roce 2020 vydali Soukup s Osvaldovou kompilaci Soukup – Bílá – Osvaldová, průřez sedmnáctiletou spoluprací, dvaadvacet písní, vydáno 11. září. Vydavatelství Warner Music na to mělo právo. Podle Soukupa ale Bílá posílala dopisy, v nichž se vydání alba snažila zastavit.
Soukup pak věc vytáhl přímo před televizní kamery. Vzal desku do ruky a ptal se Bílé, proč proti ní bojovala, co bylo špatně a co se vlastně stalo. Z celé situace bylo cítit hlavně zklamání člověka, který tomu nerozumí. Sama Bílá v onom pořadu Interview ČT24 dala jednoduchou odpověď: „Nechtěla jsem, aby vyšla! Nejsem zvyklá, že když řeknu ne, tak mi není vyhověno. Nemám ráda, když se dělají věci za zády.“
Příběh ale neskončil úplným tichem. V roce 2021, při přípravě projektu Láska je láska, došlo alespoň k formálnímu smíru. Válečná sekyra byla, navenek, zakopána. Soukup mluvil o tom, že mezi nimi emoce vždycky létaly nahoru a dolů a že umění je prostě o silných citech. To zní poměrně smířlivě. Nová spolupráce ale od té doby nevznikla.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, YouTube, Blesk.cz, ČeskáTelevize
YouTube ocenil Lucii Bílou: Zpěvačka se pochlubila cenou, kterou nečekala
