Cirith Ungol opět vstali z mrtvých. Nové album All the Shadows vyšlo na konci října 2026, jenže tentokrát bez obou kytaristů, kteří kapelu dlouhá léta definovali.
Začalo to ve Ventuře v Kalifornii, v roce 1971. Dnes už se ten příběh jeví trochu jinak než obyčejná kapelní historie; je v tom kus staré metalové legendy, ale s konkrétními daty. V osmdesátých letech přišly tři zásadní desky, v roce 1992 konec, v roce 2015 návrat. A potom, což zdaleka nebylo samozřejmé, ještě druhý dech: Forever Black z roku 2020 a Dark Parade z roku 2023. Když Cirith Ungol v roce 2024 mluvili o posledních koncertech, ne každý tomu věřil. Nakonec se ukázalo, že skepse byla vlastně namístě, jak jsme si na Karaoketexty všimli.
Bez Lindstroma i Barrazy, Baker ale pořád drží těžiště
Greg Lindstrom, spoluzakladatel a autor velké části raného materiálu, už na nové desce není. Chybí i Jim Barraza, dlouholetý kytarista kapely. Místo po nich zaplnil Armand Anthony z Night Demon. Podle dostupných informací se pokoušel přiblížit tomu starému, těžko zaměnitelnému zvuku Cirith Ungol, a v několika momentech mu to vychází až překvapivě dobře. Jenže ne všude. Občas je prostě slyšet, že nejde o další kapitolu psanou stejnou rukou, ale o nově dosazený díl v soukolí.
A pak je tu Tim Baker. Psát o něm umírněně je trochu problém, protože jeho hlas nikdy umírněný nebyl. Kritici ho od začátku popisovali jako něco, co nejde splést: část lidí to okamžitě vtáhne, jiní odpadnou po pár minutách. Na All the Shadows zůstává Baker přesně tam, kde ho fanoušci čekají. Chraplavé výkřiky, mohutný tlak, zvláštní kvílení skoro na hraně parodie, jenže pořád s tou podivnou silou, která kdysi držela i King of the Dead z roku 1984. Sedmdesát let? V nahrávce to opravdu poznat není.
Co album nabízí a kde už se zadrhává
Titulní úvodní skladba jde po cestě, kterou si Cirith Ungol vyšlapali dávno: těžký krok, šero, žádná snaha zvuk uhladit. Shallow Reflection se vrací k doomovým kořenům kapely a někde vzadu v ní probleskne starý Black Sabbath. Empty Tomb by si člověk dovedl představit na King of the Dead skoro bez přemlouvání. Přes sedm minut dlouhá On Broken Wings je asi největší překvapení desky. Baker v ní na chvíli zpívá tišeji a čistěji, což u něj není zrovna běžná věc, a teprve potom se vrací ke známému řevu. Popsané to zní trochu krkolomně. Ve skladbě samotné to uslyšíte hned.
Slabší místa se obejít nedají. Turning Blind se táhne a působí nedodělaně, jako by jí ve zkušebně chybělo ještě pár ostrých průchodů. This Mortal Stain má několik slušných nápadů, jen se z nich neposkládá úplně pevná skladba. Stopáž těsně pod 41 minutami sama o sobě nevadí. Na druhou stranu z ní zůstává pocit, že tentokrát nebylo moc z čeho přebírat a přísnější škrt by desce možná pomohl. Odchod dvou kytaristů, kteří se roky podíleli na psaní, se tu zkrátka neztratí pod kobercem.
Pro ty, kdo Cirith Ungol sledují už od osmdesátých let, bude All the Shadows důstojným doplněním diskografie. V některých místech i silnou připomínkou starých časů. Nováčci by ale měli začít spíš u King of the Dead nebo One Foot in Hell. Baker zůstává hlavním důvodem, proč má smysl poslouchat i tuhle pozdní kapitolu kapely.
Zdroj: Autorský text, Angry Metal Guy, MetalInvader, Wikipedie
Král heavymetalu Tony Iommi z Black Sabbath promluvil o useknutých prstech i tajném rituálu v popelnici
