Punk ze 70. let má pověst hlučného a agresivního žánru jen pro zasvěcené. Jenže některé skladby z té doby fungují úplně jinak, vtáhnou vás, i když jste nikdy nebyli fanoušky.
Punk sedmdesátých let si dnes většina lidí spojí s několika notoricky známými jmény a skladbami. Jenže za Blitzkrieg Bop, God Save the Queen nebo dalšími klasikami existuje spousta písní, které možná nejsou slyšet tak často, přesto dokážou o tehdejší scéně říct překvapivě hodně. Na Karaoketexty jsme vybrali čtyři z nich. Nejde nutně o největší punkové hymny, ale o skladby, které ukazují různé podoby žánru, od melodického chaosu přes společenské napětí až po klubovou drzost a glam rockem načichlou neurvalost.
Teenage Lobotomy – The Ramones (1977)
Když se řeknou Ramones, většině lidí naskočí kožené bundy, pruhovaná trička a samozřejmě Blitzkrieg Bop. Není divu. Jenže Teenage Lobotomy z desky Rocket to Russia je jiný případ, o něco méně ohraný a možná lepší pro ty, kdo nechtějí zůstat jen u nejslavnějšího pokřiku kapely.
Celé to nemá ani dvě minuty. Přesto se v té krátké stopáži odehraje víc, než by člověk čekal. Ramones tu jedou absurdní nadsázku, skoro pitomost na první poslech, jenže pod ní je karikatura americké konzumní reality i generační prázdno, které se v té době nedalo úplně přeslechnout. A do toho melodie, která se přilepí až protivně snadno. Klidně ji pak člověk chytí někde na chodbě, v tramvaji, bez varování. Ramones v tom byli zvláštní úkaz: krátcí, hrubí, ale přitom podezřele zpěvní.
Pretty Vacant – Sex Pistols (1977)
Sex Pistols se nejčastěji vytahují kvůli God Save the Queen nebo kvůli celému poprasku kolem alba Never Mind the Bollocks. Pretty Vacant stojí trochu bokem. Méně skandálu na plakátu, víc tahu dopředu.
Baskytarista Glen Matlock později v rozhovoru pro britský magazín Uncut popsal vznik skladby jako „primal scream kind of thing – nevěděli jsme, co budeme dělat, ale stejně jsme to udělali.“ Píseň působí jako výkřik bez hotového plánu, jenže bezradná není. Rodila se v Londýně sevřeném napětím kolem bombových útoků IRA a ten tlak je v ní cítit spíš fyzicky než přes nějaké jasné heslo. Je tu pocit, že vzduch v místnosti houstne a nikdo ho nechce vyvětrat. Pro někoho, kdo punk zatím jen obchází opatrně z dálky, je Pretty Vacant dobrý začátek: nepřekombinuje vás, ale jen tak nezmizí.
Down in Flames – Dead Boys (1977)
Dead Boys z Clevelandu v Ohiu patřili ke kapelám, u kterých se slovo „divoký“ nepoužívalo jen ze zvyku. Down in Flames přesto není jen další rychlá rána do zdi. Má v sobě zvláštní zvukovou atrakci: na začátku skandování, skoro rituální, a ke konci mluvené představení kapely. Je to trochu směšné. Jenže podané s tak vážnou tváří, že se člověk na moment zarazí.
Dead Boys toho za svou krátkou existenci nestihli mnoho. Vydali dvě alba a na začátku 80. let se rozpadli. Stopu ale nechali pořádnou. Patřili mezi pravidelné tváře newyorského klubu CBGB, kde se tehdy psala velká část amerického punku, a hráli vedle Ramones nebo Television. Z klubové špíny, potu a energie pak vyrostla scéna, která dávno nepřestala u hranic New Yorku. Down in Flames není jejich nejznámější skladba, tou zůstává Sonic Reducer, pro nového posluchače ale může být o něco schůdnější cestou dovnitř.
Pills – New York Dolls (1973)
New York Dolls jsou trochu samostatná kapitola. A taky radost. Vznikli v New Yorku v roce 1971 a jejich směs glam rocku, punku a garážové neurvalosti byla na svou dobu tak zvláštní, že se s nimi scéna dlouho neuměla pohodlně srovnat. Vliv měli přitom obrovský. Sex Pistols, Mötley Crüe i Kiss se k tomu, co si od nich vzali, hlásili otevřeně.
Pills vyšla na jejich debutovém albu z roku 1973 a docela dobře ukazuje, proč se k New York Dolls lidé pořád vracejí. Není to punk v nejtvrdší ani nejostřejší podobě, dalo by se říct spíš rock and roll padesátých let protažený newyorskou ulicí, špinavým zvukem a pózou, která tehdy musela působit provokativněji, než dnes z nahrávky možná doléhá. Audiophix ve svém přehledu punkových skladeb 70. let připomíná, že právě Dolls položili základ pop punku, který dorazil o dvě dekády později. Pills je chytlavá, trochu vykloubená a hudebně pevnější, než se napoprvé zdá.
Proč zrovna tyto čtyři?
Každá z těchto skladeb otevírá jiný kout punku sedmdesátých let. Ramones vtlačili melodii do krátkého hluku. Sex Pistols proměnili společenské napětí v energii, která se ani nesnaží tvářit uhlazeně. Dead Boys přidali klubovou hrubost, divadlo a nadsázku. New York Dolls ukázali, že glam a punk se nemusejí prát, pokud se potkají v dostatečně špinavé podobě.
Všechny čtyři písně jsou krátké, přímočaré a dokážou říct víc, než by se po prvních taktech mohlo zdát. Dál už je asi lepší pustit si je nahlas.
Zdroj: Autorský text, YouTube NewYorkDolls – téma, American Songwriter, Ultimate Classic Rock, Audiophix, Songfacts
Dne 14. ledna 1978 se Sex Pistols rozpadli hned po prvním albu: Johnny Rotten to tehdy oznámil přímo na pódiu v San Franciscu
