Růže z Texasu zní jako bezstarostná kovbojská písnička. Za melodií, kterou Waldemar Matuška nazpíval v roce 1965, se ale skrývá příběh starý téměř dvě stě let.
Americká balada The Yellow Rose of Texas se objevila kolem roku 1836, tedy nejspíš v čase bojů o nezávislost Texasu. Později ji převzala jižanská kavalerie v občanské válce; v oběhu byla i verze The Gallant Hood of Texas, jejíž text oslavoval konfederační generály. Ani starší, „civilní“ znění nebylo nevinné v dnešním smyslu slova. Píseň byla psána z pohledu afroamerického zpěváka a označení „žlutá růže“ mířilo na světlou míšenou ženu, což je souvislost, která se u nás úplně vytratila. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na cestu, kterou urazila tato píseň, než ji u nás proslavil Waldemar Matuška.
Legenda o ženě, která zachránila Texas
Tradice za onou „žlutou růží“ vidí konkrétní ženu: Emily West, uváděnou také jako Emily Morgan. Podle známé historky měla v dubnu 1836 zaměstnat pozornost mexického generála Santa Anny právě ve chvíli, kdy se u San Jacinta rozhodovalo. Texaský útok ho měl zastihnout nepřipraveného, Mexičané bitvu prohráli a Texas si otevřel cestu k nezávislosti. Historici k tomu bývají skeptičtí. Jenže legenda už žila vlastním životem a písni dodala příběh, který se dobře vypráví.
Během 20. století se text písně proměňoval. Výrazy s rasovým podtextem postupně mizely a z původně konkrétnější balady se stávala obecnější kovbojská romance. Ve 30. letech ji proslavil Gene Autry. Roku 1955 se nahrávka orchestru Mitche Millera dostala na první místo amerických hitparád a prodalo se jí přes milion kusů. Ve stejném roce ji natočil také Ernest Tubb, jehož verze vystoupala na sedmou příčku country žebříčku. Elvis Presley si píseň později přizpůsobil po svém ve filmu Viva Las Vegas z roku 1964.
Jak Matuška ke svým růžím přišel
Do Československa už dorazila melodie zbavená konfederačního rámce i příběhu Emily. Textař Ivo Fischer, který měl cit pro převádění amerických písní do češtiny, napsal pro Matuškovo vydání z roku 1965 drobný kovbojský výjev: jezdec, řeka, dívka s kyticí, trochu komická ztráta rovnováhy v sedle. Matuška píseň natočil s Tanečním orchestrem Čs. rozhlasu a sborem Lubomíra Pánka, desku vydal Supraphon.
Fischer přidal i jeden nenápadný posun. Originál zpíval o jedné konkrétní dívce, zatímco český refrén pracuje s množným číslem. Z „žluté růže“ se tak staly růže z Texasu, mnohem volnější a kontextem nezatížený obraz. Z písně spojené s legendou o Emily West vznikla v českém prostředí veselá melodie na parket, do rádia i k ohni. Kdo si ji dnes brouká, většinou už neslyší, jak dlouhý stín za ní zůstal.
Zdroj: Autorský text, Český rozhlas, Wikipedie
Píseň jako proroctví: Waldemar Matuška zpíval o tisíci mílích dříve, než je skutečně urazil
