Píseň o putování a vzdáleném domově zněla jako poetická nadsázka. U Waldemara Matušky nakonec byla proroctvím.
V roce 1986 Waldemar Matuška emigroval do USA a komunistický režim jeho jméno během krátké doby vymazal z vysílání, filmů i desek. Na Karaoketexty připomínáme jeden z pozoruhodných příběhů české populární hudby. Mísí se v něm americký folk, česká trampská tradice a osud zpěváka, který si tuhle píseň prožil až nepříjemně doslova.
Americká skladba, česká duše
Málokdo dnes ví, že Tisíc mil není původní česká píseň. Hudbu i text napsala na začátku šedesátých let americká písničkářka Hedy West pod názvem 500 Miles. V anglosaském prostředí se skladba objevuje i pod označením Nářek železničářů. West vyrůstala v horách severní Georgie, v prostředí formovaném dělnickým aktivismem a rodinnou hudební tradicí. Základy melodie prý slýchala už jako dítě od babičky a strýce. Odborníci připomínají i vazbu na starší americké skladby z konce 19. století, ale teprve Hedy West z nich vytvořila píseň s modernější strukturou.
Do češtiny ji přebásnil Ivo Fischer, a jak bylo jeho zvykem, nezvolil doslovný překlad. Z původních pět set mil udělal tisíc, vypustil konkrétní odkazy na roztrhané boty nebo chybějící košile a místo nich postavil romantický obraz cesty krajinou a touhy po domově. Výsledek přesně seděl na české trampské prostředí. Matuška skladbu proslavil v duetu s Helenou Vondráčkovou. Tato verze zůstala nejznámější, i když existovala i jiná podání, například trampská interpretace skupiny Rangers.
Píseň u ohňů za železnou oponou
Melancholie písně a motiv vzdálených cest se v tehdejším Československu uchytily opravdu silně. Lidé žijící za železnou oponou měli o světě za hranicemi jen omezené možnosti mluvit, natož do něj odjet. Snít o dálkách tak pro mnohé představovalo jednu z mála dostupných forem vnitřní svobody. Tisíc mil se proto rychle zabydlela u táborových ohňů a na trampských výpravách. Toto prostředí režim nikdy úplně nepohltil, možná i proto, že se odehrávalo mimo města a mimo přímý dohled oficiální kultury.
Waldemar Matuška se k písni vrátil ještě v roce 1980. Natočil ji s manželkou Olgou Blechovou a skupinou K.T.O. (Kamarádi táborových ohňů). Tato verze ji posunula blíž ke klasickému country zvuku, bez zbytečných ozdob.
Když se obsah písně stal skutečností
V roce 1986 Matuška během jednoho ze svých zahraničních koncertů využil příležitosti a se ženou zůstal v USA. Usadili se na Floridě. Reakce tehdejších úřadů přišla rychle a tvrdě. Přišel o titul zasloužilého umělce, z rozhlasu i televize zmizely prakticky všechny jeho písně, filmy a pořady. Album Jsem svým pánem, které teprve mělo vyjít, bylo sešrotováno. V seriálu Chalupáři nahradili jeho zpívanou znělku čistě instrumentální verzí, v Rozpacích kuchaře Svatopluka zůstalo v titulcích jen vymazané jméno. Dočasný zákaz vystupování dopadl i na skupinu K.T.O.
Zpěvák, jehož nejznámější píseň je o tisících ujetých mil a vzdáleném cíli, se opravdu ocitl daleko od domova. A bez možnosti návratu. Ten paradox je dost tvrdý sám o sobě. Po pádu režimu se už do vlasti vracet mohl. V roce 1999 pak vydal vzpomínkovou knihu o životě v Americe, nazvanou příznačně Tisíc mil, těch tisíc mil.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, Český rozhlas, Český rozhlas Plus, Městská knihovna Praha
Příběh ukrytý za písní Eldorádo od Waldemara Matušky: Touha po svobodě s puncem německé diskotéky
