Fairytale of New York od Pogues nevznikla jako vánoční hit, vznikla jako sázka, která trvala přes dva roky. Příběh za jednou z nejhranějších koled je překvapivě klikatý.
Na Karaoketexty se tentokrát vracíme k tomu, jak tato zvláštní vánoční píseň vznikla. Její zákulisí je totiž skoro stejně neučesané jako příběh dvojice, o které MacGowan s Kirsty MacColl zpívají.
Sázka s Elvisem Costellem a dva roky škrtání
Na přesném začátku Fairytale of New York se členové The Pogues nikdy úplně neshodli. Shane MacGowan říkal, že za vším stála sázka s producentem Elvisem Costellem. Ten měl směrem ke kapele prohodit, že vánoční hit prostě napsat nedokáže. Manažer Frank Murray naopak tvrdil, že s nápadem přišel on. Jisté je hlavně to, že první práce spadají zhruba do roku 1985.
Hráč na banjo Jem Finer tehdy přinesl základní melodii i první náčrt příběhu. V původní podobě se ale píseň odehrávala v irském hrabství Clare a vyprávěla o námořníkovi, který vzpomíná na domov. Finerova žena Marcia s tím neměla velkou trpělivost. Podle ní to bylo sentimentální, přepjaté a celé trochu moc snadné. Místo toho navrhla motiv podle skutečných přátel, kteří žili v jejich londýnské čtvrti: pár, který odjel do New Yorku za lepším životem a skončil úplně jinde, než si představoval.
MacGowan pak děj přesunul do New Yorku. Paradoxně do města, kde v té době ještě nikdy nebyl, znal ho hlavně z filmů a z vlastní představivosti. Název si vzal z románu J. P. Donleavyho A Fairytale of New York z roku 1961, který se povaloval ve studiu. Donleavy se k tomu později stavěl s nadhledem. Technicky prý mohl mluvit o pirátství, jenže MacGowana osobně znal, a tak to nechal být.
Kirsty MacColl se objevila skoro náhodou
Píseň se nahrávala, odkládala a znovu předělávala déle než dva roky. Práci komplikovaly spory s vydavatelstvím Stiff Records, Elvis Costello se mezitím z projektu vytratil. Když se The Pogues v létě 1987 konečně pustili do třetího alba, nastoupil nový producent Steve Lillywhite. A s ním přišla změna, která skladbu posunula do známé podoby.
Lillywhite si vzal několik demonahrávek domů, aby na ně jeho tehdejší manželka Kirsty MacColl nazpívala zkušební ženské party. Když se s nahrávkami vrátil, kapela si je pustila a bylo v podstatě rozhodnuto. Další hledání zpěvačky už nedávalo smysl. MacColl dostala pozvání do studia a v listopadu 1987 Fairytale of New York vyšla jako singl.
Videoklip režíroval Peter Dougherty, s nímž se The Pogues poznali během svého prvního amerického turné v New Yorku. Objevil se v něm i Matt Dillon, a to jako policista odvádějící opilého MacGowana na stanici. Nenatáčelo se v kulisách, ale na skutečné policejní služebně na Lower East Side. Ve videu si zahráli i opravdoví newyorští policisté. Kapela se ale se štábem během natáčení opila natolik, že službu konající policisté začali vážně uvažovat, jestli celou spolupráci neutnout. Střízlivý Dillon situaci nakonec uklidnil a klip se dotočil.
Antikoleda, která se stala koledou
Fairytale of New York je příběh irského páru, který přijel do Ameriky s velkými představami a skončil bez peněz, bez iluzí a s výčitkami, které létají z jedné strany na druhou. MacGowan později říkal, že se poznával v obou postavách: v muži jako hazardním hráči, v ženě jako zpěvačce, která příliš pije. Žádné vykoupení se nekoná. Vánoce v té písni nic nespraví. Jsou jen dalším dnem, který je potřeba nějak přežít.
Možná i proto skladba nezestárla jako jiné sváteční hity. Kritik Dorian Lynskey v The Guardian napsal, že The Pogues chtěli vytvořit vánoční píseň, ale ne o sněhu, saních a zázracích. Psali o snech, které se rozpadly. Z antivánoční písně se pro celou generaci stala ta vánoční.
Při prvním vydání se Fairytale of New York dostala v britské hitparádě na druhé místo. Na jedničku ji tehdy nepustili Pet Shop Boys. Od roku 2005 se ale skladba každý prosinec vrací do Top 20. Jako první vánoční píseň v historii se třikrát po sobě dostala do britské Top 10. Kirsty MacColl, jejíž hlas je pro skladbu stejně důležitý jako MacGowanův, zemřela v prosinci 2000 při lodní nehodě v Mexiku. Od té doby píseň připomíná i ji.
Zdroje: Autorský text, The Guardian, Wikipedie, Life of the Record, SmoothRadio
Poker vyměnil za knihu: Petr Spálený vzal Kennyho Rogerse a udělal z The Gambler úplně jiný song