Ve filmu Smrt si vybírá z roku 1972 nezpívala herečka Jana Šulcová vlastním hlasem. Za mikrofonem stála Marie Rottrová a skladba jí prý byla napsána přímo na tělo.
U filmu Smrt si nevybírá to nebyla náhodná výpomoc na poslední chvíli. Rottrová už tehdy patřila k hlasům, kterých si na československé scéně nešlo nevšimnout, a podle všeho vznikla filmová píseň přímo pro ni. Od začátku se počítalo s jejím hlasem, frázováním i výrazem. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na to, jak to tehdy se zpěvem ve snímku Smrt si nevybírá bylo.
Flamingo a cesta k filmovému mikrofonu
Marie Rottrová se narodila 13. listopadu 1941 v Ostravě-Hrušově a dnes patří k výrazným osobnostem české populární hudby. Do širšího povědomí se dostala po ostravské hudební soutěži v roce 1960, kde ji doprovázel Orchestr Gustava Broma. Brzy nato přišla pozvánka do Československé televize. Během kariéry spolupracovala s textaři, jako byli Jiřina Fikejzová, Jaroslav Wykrenta nebo Jaromír Nohavica, kteří pro ni psali písně šité na míru.
Koncem šedesátých let ještě nebyla ve fázi kariéry, kdy by se o ní mluvilo jako o samozřejmé hvězdě. Skupinu Flamingo, později známou jako Plameňáci, doprovázel zpěvák Petr Němec a ona se její stálou členkou stala v roce 1969. První dlouhohrající deska vyšla roku 1970, tedy pouhé dva roky před natáčením filmu Smrt si vybírá. Její hlas už ale filmaři zaznamenali.
Do Prahy se Rottrová dlouho nehrnula, přestože právě tam se tehdy soustředila velká část hudebních i televizních příležitostí. Zůstávala v Ostravě, zpívala s tamními kapelami Oktet, Samuel nebo Majestic a natrvalo se do hlavního města přesunula až v roce 1985. Nabídky k filmu ji přitom míjely jen zdánlivě. Její hlas se dostal tam, kam ona sama ještě neodešla.
Ve filmu Smrt si nevybírá se přitom objevila také skupina Flamingo, jejíž členkou tehdy byla právě Marie Rottrová. Jana Šulcová v příběhu ztvárnila zpěvačku a její pěvecké party za ni nazpívala Rottrová. Film tak Rottrovou spojil s hereckou představitelkou i s kapelou, se kterou v té době pravidelně vystupovala.
Zákulisí, které se na plakátech neobjevilo
Zpívání za herce na playback nebylo v československém filmu ničím mimořádným. Jen se o tom většinou moc nemluvilo. Divák viděl tvář herečky, sledoval scénu a obvykle neřešil, kdo za mikrofonem skutečně stál. Ani jméno Marie Rottrové nebylo v titulcích uvedeno tak, aby si ho běžný návštěvník kina nutně spojil s tím, co právě slyšel.
Tato drobná filmová epizoda ale říká o tehdejší hudební scéně víc, než by se mohlo zdát. Rottrová nebyla pouze populární zpěvačka s výrazným hlasem. Patřila k interpretkám, po nichž se sáhlo ve chvíli, kdy bylo potřeba mít výsledek jistý. Vyrůstala v hudebním prostředí: otec byl varhaník, matka zpěvačka, ona sama od mládí hrála na klavír. Hudbu měla zkrátka v genech a filmaři to zřejmě slyšeli také.
Film Smrt si vybírá dnes většině diváků mnoho neřekne. Pro zájemce o zákulisí české hudby a filmu je to ale pozoruhodný detail. Jeden hlas, který se ve filmu schoval za cizí tvář, a přesto nezůstal docela anonymní.
Zdroje: Autorský text, Filmový přehled, ČSFD, Wikipedie
Neúspěšný pokus legendární kapely: Jak se skupina Plavci marně snažila přetavit africké disco do češtiny
