Rok 1968 dal světu písně, které se usadily v paměti celé generace. Jenže zatímco ve světě zněli The Rascals, Hendrix a Steppenwolf, v Československu měla hudba tehdy i úplně jinou podobu.
Některé roky z hudebních dějin jen tak nezmizí. Osmašedesátý mezi ně patří bez debat. Když jsme v redakci Karaoketexty.cz listovali dobovými výběry, staršími žebříčky a také zahraničními hudebními médii, některé skladby nad jinými vyčnívaly. Takové, které boomeři často poznají dřív, než se pořádně rozjede první sloka. Do výběru jsme zařadili tři zahraniční hity, bez nichž by tento rok zněl neúplně, a jako bonus českou připomínku. Protože domácí rok 1968 měl jiný podtón než ten západní.
„People Got to Be Free“ aneb optimistický hit z bouřlivého léta
„People Got to Be Free“ od The Rascals vyšla v červenci 1968 a velmi rychle se stala jedním z největších hitů roku. V srpnu strávila pět týdnů na prvním místě amerického žebříčku Billboard Hot 100 a nakonec byla pátou nejúspěšnější skladbou celého roku. Na první poslech přitom působí téměř bezstarostně, má výraznou soulovou rytmiku, energické sbory a optimistickou atmosféru. Za veselým zvukem se ale skrývá reakce na jednu z nejbouřlivějších etap amerických dějin. Skladbu napsali Felix Cavaliere a Eddie Brigati v době, kdy Spojené státy prožívaly hluboké společenské otřesy a jen několik měsíců předtím byli zavražděni Martin Luther King Jr. a Robert F. Kennedy.
Kontrast mezi vážným poselstvím a nakažlivě optimistickou hudbou dělá z písně typický obraz roku 1968. „People Got to Be Free“ nebyla temnou protestní skladbou, nabízela víru ve svobodu, toleranci a lepší budoucnost v době, kdy se Amerika potýkala s rasovým napětím, válkou ve Vietnamu i pouličními nepokoji. Její význam navíc umocnilo načasování: když v srpnu 1968 probíhaly násilné střety během demonstrací proti sjezdu Demokratické strany v Chicagu, tato píseň byla na vrcholu amerického žebříčku. Z obyčejného letního hitu se tak stal jeden z hudebních symbolů turbulentního roku 1968.
Hendrix dostal Dylanovu skladbu do úplně jiné teploty
„All Along the Watchtower“ má dost zvláštní osud. Napsal ji Bob Dylan, jenže do kolektivní paměti ji u velké části posluchačů vypálila až verze Jimi Hendrix Experience. Nebyla to obyčejná předělávka, která měla větší štěstí v rádiu. Louder připomněl, že sám autor byl Hendrixovým pojetím ohromený a později z něj při vlastních koncertech vycházel.
Tím se z nahrávky stalo něco víc než jen povedený cover. Hendrix skladbu nerozbil, neurval si ji pro sebe násilím. Dokázal z ní vytáhnout napětí, které u Dylana zůstávalo jaksi sevřenější. Pro konec šedesátých let to byl přesný zvuk: neklidný, elektrický, s trochu nebezpečnou hranou. Rok 1968 měl ve světě nervy napnuté a tady to bylo slyšet hodně dobře.
„Born to Be Wild“ a prostá chuť zmizet někam po silnici
Steppenwolf s písní „Born to Be Wild“ trefili něco, co se nedá moc dobře naplánovat ani v kanceláři vydavatelství, ani ve studiu. Skladba vyšla v roce 1968 a brzy se spojila s představou volnosti, motorek, silnice a mladé drzosti. Právem se zařadila mezi písně, které boomeři okamžitě rozeznávají jako zvuk své doby.
Její účinek později ještě zesílil film „Easy Rider“, ale písnička obstála už předtím. Není složitá. Nepředstírá velkou poezii. Prostě nastartuje a jede. Pro někoho se to může zdá málo, jenomže ona přežila několik desetiletí bez větší ztráty tahu. Stačí úvodní nápor a většina posluchačů ví, na čem jsou.
V Československu zněla hudba měkčeji, ale bolestněji
Zatímco v Británii a Spojených státech se rok 1968 pojil s rockovou expanzí, protestní energií a sebevědomím mladé generace, v Československu na hudbu dopadal jiný stín. Pražské jaro a srpnová invaze změnily náladu v celé zemi. Pop na to reagoval také. Vedle lehčích hitů v něm zůstávala naděje, jenže ta dostala velmi tvrdý zásah.
V té době silně rezonovala samozřejmě „Modlitba pro Martu“ od Marty Kubišové. Je to celkem výmluvná připomínka. Ve světě zněla vzpoura, tah dopředu a chuť nějak prorazit, doma častěji melancholie. Vedle toho samozřejmě existovaly i velké popové šlágry, třeba „Zrcadlo“ nebo ikonická „Lady Carneval“. Český rok 1968 se ale od západního lišil v jedné podstatné věci. Tam se o svobodě zpívalo jako o životním stylu. Tady se během několika měsíců změnila v dost vzdálený sen.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Louder, Wikipedie, Wikipedie
Nikdo nevěděl, že je to naposledy: Beatles 30. ledna 1969 vystoupili na střeše Apple Corps a už nikdy nestáli na pódiu společně
