Dylanův zážitek z romské poutě v jižní Francii a šálek kávy v papírovém sáčku. Křesťan z toho udělal českou klasiku.
Na Karaoketexty nás zaujalo, že píseň Roberta Křesťana Ještě jedno kafe má velmi zajímavou historii. Psal se květen 1975 a Bob Dylan své narozeniny oslavil dost neobvykle. S malířem Davidem Oppenheimem vyrazil na tradiční romskou pouť do Saintes-Maries-de-la-Mer, malého přímořského městečka v jižní Francii. A nejsilnější moment přišel až při odjezdu.
Romský král, sto dvacet dětí a papírový sáček s kávou
Romská komunita mu chtěla dát na rozloučenou dar. Dylan si ale řekl jen o další kávu na cestu. Dostal ji do ruky v papírovém sáčku. Seděl, pil ji a díval se na moře. A v tu chvíli se mu prý vybavil zvláštní pocit, jako by stál nad hlubokým, temným údolím. V rovinaté Camargue přitom žádná údolí nejsou. Přesto právě tenhle obraz, dost možná jen vnitřní, se přelil do refrénu písně One More Cup of Coffee. Skladba vyšla na albu Desire v roce 1976 a brzy patřila k Dylanovým nejcitovanějším.
Překlad, který se nevymýšlí, ale cítí
Robert Křesťan se k Dylanovi nedostal hned. Na gymplu poslouchal bluegrass, potom Greenhorns, a teprve pak ho naplno zasáhlo album jednoduše pojmenované Dylan. K překladům jeho písní se ale dostal až po roce 1991, kdy s banjistou Lubošem Malinou odešel z brněnských Poutníků a založil Druhou trávu. Ještě jedno kafe se pak objevilo už na prvním albu kapely, rovnou jako třetí skladba.
Dylana ale nejde překládat jako běžný text. Píše spíš jako básník než jako klasický textař a Křesťan tohle dobře věděl. Sám je zpívajícím básníkem, navíc s velkou zkušeností z literárního překladu. Do češtiny převedl třeba prózy Normana Mailera nebo Williama Eastlaka. Právě tahle dvojí výbava, básnická i překladatelská, mu dovolila nechat Dylanovy obrazy dýchat, místo aby je přetlumočil doslova. Recenzenti z Radia Proglas to popsali přesně: Křesťan se snažil zachovat původní smysl, aniž by tím utrpěla básnická hodnota. A to se mu opravdu podařilo.
Paradox: nejznámější překlad chybí na tematickém albu
Úspěch Ještě jednoho kafe měl i nečekaný vedlejší efekt. Křesťan se dlouho obával složitých jednání o autorských právech s Dylanovým zastoupením, a tak se k jeho tvorbě víc než deset let systematicky nevracel. Zlom přišel až náhodou, v kanceláři vydavatelství zaslechl českou verzi jiné Dylanovy písně, která měla s originálem společného jen opravdu málo. Došlo mu, že pokud prošlo i něco takového, má smysl zkusit překlady, které obstojí poctivě.
Výsledkem bylo dylanovské album z roku 2007. Jenže Ještě jedno kafe na něm nenajdete. V té době už žilo vlastním životem a Křesťan ho na desku prostě nezařadil. Píseň si svůj osud vybojovala sama. A v dubnu 2026 se zájem o Křesťanovy překlady znovu připomněl s vinylovou reedicí Dylanovek u vydavatelství Universal.
Kdo je Robert Křesťan
Narodil se v roce 1958 v Počátkách. Vyrůstal v rodině, kde hudba nebyla samozřejmá kulisa každého dne, matka pracovala jako knihovnice, otec byl operní zpěvák a v roce 1969 emigroval. Křesťan začínal u bluegrassových Traperů, později přešel k brněnským Poutníkům a nakonec si našel vlastní cestu s Druhou trávou. Je mnohonásobným držitelem cen Porta i Anděl. Web Brno – město hudby k tomu poznamenal, že jeho tvorba bez úhony snese srovnání se světovými autory typu Dylana nebo Leonarda Cohena. Není to přehnané přirovnání. V tomto případě sedí.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Radio Proglas, Musicserver.cz, Brno – město hudby, Wikipedie, Český rozhlas Ostrava
Robert Křesťan a Druhá tráva míří do Memphisu: Legendární kapela slaví 35 let a chystá novou desku
