Už nejde jen o obecné pochybnosti kolem umělé inteligence. Ochranný svaz autorský teď vyzývá české hudebníky, aby se ozvali, pokud mají důkazy, že jejich tvorba posloužila k trénování AI bez souhlasu. Ve hře je chystaná žaloba na platformu Suno a s ní i otázka, kde končí technologický pokrok a kde začíná parazitování na cizí práci.
V redakci Karaoketexty.cz nás zaujalo, že v tuto chvíli nejde o abstraktní spor vedený někde v pozadí, ale o konkrétní případ, který může zasáhnout známá jména i malé nezávislé kapely. Podle OSA se v databázích používaných pro trénování AI objevují skladby českých interpretů od Karla Kryla a Ewy Farne až po méně známé autory. Svaz proto vyzývá hudebníky, aby dodali podklady a pomohli rozsah problému vůbec zmapovat.
OSA míří na Suno
Předseda představenstva OSA Roman Strejček pro ČTK uvedl, že svaz připravuje žalobu na společnost Suno, která umožňuje generovat hudbu pomocí umělé inteligence, jak citoval web Aktuálně.cz. OSA podle svých zjištění zdokumentovala případy, kdy služba reprodukuje rozpoznatelné části skladeb autorů, které zastupuje. Strejček sdělil, že bez vědomí a souhlasu autorů AI firmy zkopírovaly hudební obsah z internetu a použily ho k trénování modelů.
OSA zároveň prosazuje model, v němž by trénování generativních systémů na hudbě nebylo možné bez licence a finanční kompenzace. Ta by podle svazu měla být vyšší než odměny ze streamingu. A pokud by se takto vzniklá hudba používala komerčně, třeba v reklamě, filmu nebo jako placená kulisa, měli by původní autoři nárok na další odměnu. Podstatný detail. Spor se netočí jen kolem principu, ale i kolem peněz, které mohou z trhu mizet mimo dohled autorů.
Nejde jen o Česko
Český případ zapadá do mnohem širšího mezinárodního fenoménu. Investigativní materiál magazínu The Atlantic, na který odkazovala i domácí média, ukázal, že firmy jako Suno nebo Udio pracovaly s rozsáhlými databázemi obsahujícími miliony skladeb. V těchto seznamech byly dohledatelné i písně českých a slovenských interpretů.
Odpůrců přibývá i mezi slavnými jmény. Jak připomněl deník MusicTech, proti trénování AI na hudbě autorů bez jejich souhlasu se veřejně vymezili například Thom Yorke z Radiohead nebo Björn Ulvaeus z ABBA, který dnes stojí v čele mezinárodní autorské organizace CISAC. Není v tom žádná nostalgie po starých časech. Jde o to, že styl, hlas a autorský rukopis se v digitálním prostředí mění v surovinu, kterou někdo vytěží a prodá dál.
Hudby přibývá, hodnoty ubývá
Na první pohled může AI působit jako šikovný nástroj. Jenže hudební trh už naráží na odvrácenou stranu. Ve světě streamingu se dlouhodobě řeší záplava levně vyráběných nahrávek, které zahlcují katalogy a rozmělňují pozornost posluchačů. V redakci Karaoketexty.cz jsme si všimli, že to je jeden z hlavních důvodů, proč se debata vyostřuje: nejde jen o napodobení stylu, ale o znehodnocení hudby jako práce, která má autora, čas i cenu.
Výmluvný je i postoj platformy Spotify, která se snaží zlepšovat ochranu proti hudbě vytvořené generativní AI. Je to signál, že část branže už nechce čekat, až trh přeteče syntetickým obsahem. A když šéf cen Grammy Panos A. Panay v rozhovoru pro BBC mluvil o obavě ze světa, v němž bude drtivá většina hudby na streamovacích službách nelidského původu, nezní to jako sci-fi. Je to upozornění, že pokud se pravidla nenastaví teď, později už bude jen těžko co dohánět.
Česká žaloba sama o sobě svět nezastaví. Může ale udělat něco jiného: dát autorům najevo, že nemusí jen bezmocně přihlížet, jak se jejich práce mění v tréninková data.
Zdroj: Autorský text, Headliner, Aktuálně.cz, MusicTech, TheAtlantic, BBC, Spotify, Facebook ExpresFM
Čtyři Švédové, kteří přepsali pravidla popu: Příběh skupiny ABBA překvapuje i dnes
