ABBA, to nejsou jen kostýmy a refrény, které se nedají dostat z hlavy. Je tu i příběh skupiny, která přepsala pravidla světového popu a její stopa sahá mnohem dál než do sedmdesátých let.
Kolem roku 1974 ještě evropská popová scéna stála trochu stranou světového dění, britské a americké kapely měly jasně navrch a jen málokdo by vsadil na to, že švédská skupina může něco zásadního změnit. Pak ale přišel Eurovision Song Contest a píseň „Waterloo“. Vystoupení ABBY na Eurovizi oproti ostatním soutěžním číslům zaujalo. Byla v něm energie, třpyt, dobře rozpoznatelný zvuk a dvě vokalistky, jejichž hlasy se skvěle skládaly dohromady. Vítězství přišlo jednoznačně. A dopad zdaleka nekončil u samotné soutěže, jak bychom na Karaoketexty rádi připomenuli.
Zvuk, který tehdy neměl obdoby
Björn Ulvaeus a Benny Andersson nepsali jen dobré písně. Stavěli je skoro jako samostatné zvukové celky. Důležitou roli v tom sehrál také zvukový inženýr Michael Tretow, který přišel se specifickou technikou zdvojování nástrojů. Díky tomu kapela zněla velkolepě, plně, a hlavně se to nepodobalo ničemu, co tehdy z rádia běžně hrálo.
ABBA ale nestála jen na produkci. Agnetha Fältskog a Anni-Frid Lyngstad dodávaly nahrávkám výrazné emocionální napětí. Málokdo si to dnes uvědomuje, ale covery skladeb ABBY jsou dodnes pověstně obtížné. Album Arrivalz roku 1976 přineslo mimo jiné „Dancing Queen“, jediný americký singl číslo jedna v historii kapely a dodnes jeden z nejcitovanějších příkladů dokonale vystavěné popové skladby.
První náznaky moderního popu
ABBA odmítala dlouhá světová turné. V sedmdesátých letech to bylo u kapely takového formátu skoro nepochopitelné rozhodnutí, velké hvězdy tehdy svou popularitu stavěly právě na nekonečném cestování po světě. Čtveřice se místo toho soustředila na studiovou preciznost a na budování vlastní identity přes televizi a videoklipy.
Skupina ABBA do jisté míry předznamenala dobu, v níž vizuální styl, estetika a pečlivě řízený globální marketing hrají stejnou roli jako samotná hudba. Kostýmy, videa i promyšlený image nebyly náhoda. Byla v tom záměrnost, dostatečně přesná na to, aby fungovala napříč trhy.
Voyage: návrat, který proměnil pohled na koncerty
V roce 2021 přišla další kapitola. Po čtyřiceti letech ticha vydala ABBA album Voyage a spolu s ním oznámila koncertní projekt, jaký hudební průmysl předtím neznal. Místo klasického turné vznikla série vystoupení, kde na pódiu vystupují digitální avataři členů kapely vytvoření pomocí nejmodernější technologie. ABBA Voyage Arena v Londýně patří k nejnavštěvovanějším koncertním projektům posledních let a otevřela debatu o tom, jak může živá hudba vypadat v digitální době. Skupina, která v sedmdesátých letech turné odmítala, tak paradoxně vytvořila nejambicióznější koncertní formát své éry.
Celkový počet prodaných desek ABBY přesahuje 385 milionů po celém světě. V roce 2010 byla kapela uvedena do Rock and Roll Hall of Fame. Muzeum ABBA ve Stockholmu od svého otevření v roce 2013 přilákalo přes 1,5 milionu návštěvníků. Čísla, která mluví sama za sebe.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, AbbaSite, TheGuardian, YouTube ABBAVEVO
Kesha se vrací s novým singlem „Origami!“, sází na svobodu, tanec a léto bez zábran
