Před 35 lety vyšlo album, které nikdo nečekal a které pak nikdo nedokázal ignorovat. Nevermind od Nirvany změnilo rockovou hudbu způsobem, který se opakuje jednou za generaci.
Na jaře 1991 dorazila Nirvana do Sound City Studios ve Van Nuys v Kalifornii jako kapela s rostoucí pověstí, ale zatím ne jako celosvětový objev. Za sebou měla debut Bleach u Sub Popu, malé, ale oddané publikum a koncerty, o kterých se mluvilo hlavně kvůli jejich syrovosti. Nevermind se ale od začátku rodilo jinak. Producent Butch Vig do zvuku dostal čistotu a tah, které tehdejší grunge běžně nemíval. Kurt Cobain k tomu přinesl skladby, v nichž se najednou našli lidé, kteří se do rádiových hitů do té doby moc nevešli. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na vznik a dopad tohoto přelomového alba.
Album, které změnilo pravidla hry
Nevermind je druhá studiová deska Nirvany a vyšla 24. září 1991 u DGC Records. Poprvé se na albu objevil bubeník Dave Grohl. A nebyla to drobnost někde v pozadí; jeho nástup je v těch skladbách slyšet hned. Nahrávalo se v květnu a červnu 1991, master proběhl v srpnu v hollywoodském Mastering Lab. Zůstalo po tom zhruba dvaačtyřicet minut hudby, která se tehdy dost špatně zařazovala do běžných škatulek.
Vydavatelství počítalo s prodejem kolem 250 tisíc kusů. Nakonec se Nevermind prodalo přes 30 milionů kopií po celém světě. První singl Smells Like Teen Spirit se stal hymnou, aniž by to předem někdo čekal. Cobain z obrovské popularity skladby nadšený nebyl a k celé desce měl dost rozporuplný vztah. Slate Magazine připomíná i jeho výrok, že Nevermind považoval za nejhorší album, které Nirvana natočila. U Cobaina to není ani takový paradox, byla to prostě součást jeho povahy.
Grunge vyrazil do světa. A něco to stálo
Nevermind neposunulo jen Nirvanu. Po něm se do širšího povědomí dostaly i kapely jako Pearl Jam, Soundgarden nebo Alice in Chains, tedy celá seattleská vlna, která změnila program rádií i představu o tom, jak může znít rocková hvězda. Grunge přitom původně vyrůstal mimo velké pózy osmdesátkového glam metalu. Z hudby lidí, kteří se nechtěli tvářit jako celebrity, se velmi rychle stal globální fenomén. Tak trochu nešikovná situace, když o slávu vlastně nestojíte.
Lithium patří k písním, na kterých je Cobainova schopnost zachytit vnitřní zmatek slyšet velmi přesně. Text se točí kolem člověka, který hledá oporu a najde ji tam, kde by ji možná nikdo nečekal. Keri, jedna z posluchaček citovaných serverem Albumism, to vystihla slovy: „Nevermind je jako návrat domů. Cobainův talent se v hudbě ukázal tak, že dokázal pojmenovat tolik věcí a zároveň je dát do pořádku.“
Výročí 35 let od vzniku Nevermind připomíná, že některé desky nestárnou jako jiné. Nejde jen o nostalgii pro ty, kteří byli u toho. Ty skladby fungují i u posluchačů, kteří se narodili až dlouho po vydání alba. Vigova produkce, Cobainovy melodie a Grohlův tvrdý, přesný rytmus vytvořily kombinaci, která se nedá snadno zopakovat.
Možná právě proto Nevermind pořád působí tak silně. Nevznikalo jako velký útok na žebříčky ani jako promyšlený plán na dobytí světa. Byla to deska tří lidí, kteří nahráli to, co v tu chvíli měli v sobě. Zbytek už se stal mimo jejich kontrolu.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Albumism, Billboard, Slate Magazine
Smells Like Teen Spirit slaví 35 let: Hymna, která dobila rockové žebříčky a změnila svět grunge
