Bylo to 11. srpna 1973 a šlo o obyčejný večírek na Sedgwick Avenue v Bronxu. Nikdo tehdy netušil, že z toho vzejde světový žánr.
Osmnáctiletý Clive Campbell, později známý jako DJ Kool Herc, dal se sestrou Cindy dohromady party pro přátele a lidi z okolí. Měl k tomu dvě gramofonové desky, mikrofon a dost hlasitý zvuk. Místo obyčejného pouštění jedné skladby za druhou začal přeskakovat mezi kopií stejné nahrávky a vracet zpátky perkusivní pasáže, tedy breaky. Parket tím dostal úplně jiný rozměr. Tanečníci měli prostor, který potřebovali, a spolupracovník Coke La Rock přes tyhle smyčky začal improvizovat rýmy. Tehdy nejen dle našeho názoru z Karaoketexty.cz vznikl hip-hop, aniž by si to tehdy kdokoli v místnosti uvědomoval.
Čtyři pilíře, ne jenom hudba
Od začátku nešlo jenom o samotný zvuk. Kennedy Center, které se věnuje hudebnímu vzdělávání, popisuje hip-hop jako kulturu stojící na čtyřech základních prvcích: DJingu, MCingu neboli rapu, breakingu, tedy taneční složce žánru, a graffiti. Všechny čtyři se rodily ve stejném prostředí Bronxu 70. let. Mladí lidé z černošských a latinských komunit tam řešili chudobu, kriminalitu i pocit, že je zbytek města prostě odepsal.
Ze stejného prostředí vyšel i dle Wikipedie Afrika Bambaataa, který v roce 1973, tedy ve stejném roce jako Herc, založil Zulu Nation v projektech u Bronx River. Organizace měla přesměrovat uliční a gangsterskou energii do hudby a tance. Podle pamětníků byl Bambaataa jedním z prvních, kdo aktivně spojoval různé skupiny a zvával je ke spolupráci. Jeho singl Planet Rock z roku 1982 pak hip-hop posunul do úplně jiných zvukových poloh.
Z blokových večírků do hitparád
První roky hip-hop vlastně neexistoval na deskách ani v rádiu. Šířil se po kazetách, od souseda k sousedovi, ze školních hřišť a přes boomboxy. Zlom přišel dle BBC v roce 1979 se singlem Rapper’s Delight od Sugarhill Gang, a to první hiphopovou nahrávkou, která pronikla do americké Top 40. Žánr, který se do té doby držel mimo oficiální vysílání i běžný prodej, najednou zněl po celé zemi.
Osmdesátá léta přinesla automatické bicí, propracovanější samplování a první výraznou vlnu zájmu za hranicemi USA – například v Británii, Japonsku i Austrálii. Run-DMC, LL Cool J a Beastie Boys pak pomohli vymezit takzvaný new school hip-hop: kratší skladby, méně okázalosti, víc minimalismu a ostřejší společenský komentář. Následovala zlatá éra přelomu 80. a 90. let s Public Enemy, Tupacem, Notorious B.I.G. a Wu-Tang Clanem. Grammy v roce 1995 přidaly kategorii nejlepšího rapového alba, přičemž Kendrick Lamar se později stal prvním rapperem oceněným Pulitzerovou cenou.
Miliardy poslechů, miliardy dolarů
V roce 2017 hip-hop poprvé v historii předstihl rock jako nejstreamovanější žánr v Americe. O dva roky později se Jay-Z stal prvním hiphopovým miliardářem. A to je pořád ten samý člověk, který vyrůstal v projektech v Brooklynu. Dnešní největší jména žánru ale už nejsou jen hudebníci. Jsou to značky, podnikatelé, módní tváře i investoři. Cardi B, Travis Scott nebo Kendrick Lamar fungují daleko za hranicí samotné hudby.
Část Sedgwick Avenue v Bronxu byla v roce 2016 přejmenována na Hip Hop Boulevard. DJ Kool Herc byl v roce 2023 uveden do Rock and Roll Hall of Fame. A v Bronxu se chystá The Hip Hop Museum, jehož otevření je plánováno na rok 2027. Půjde o fyzický památník kultury, která začala prakticky z ničeho, jen dvou gramofonů a nápadu v létě 1973.
Zdroje: Autorský text, Kennedy-Center, Wikipedia, BBC, Wikipedie, YouTube mxm
Konečně oficiálně slavní: Iron Maiden v Síni slávy, víme, proč se čekalo tak dlouho
