Monika Absolonová slaví padesátiny a přiznává, že ji to pořádně zasáhlo. Vyprodaný koncert v O2 universu, dokument České televize a otevřená bilance života, to vše ji čeká na podzim najednou.
Léto měla zpěvačka pestré a vlastně docela plné. Byla na Krétě, trávila čas na chalupě, v Berlíně stihla koncert Bruna Marse. Jenže prázdninový režim už končí. Doma se znovu rozbíhá škola, desetiletý Tadeáš a sedmiletý Matouš usednou do lavic, a Absolonovou čekají zkoušky. Pro všechny najednou se zavřela ta volnější část roku. Na Karaoketexty nás zaujalo i to, jak se Absolonová vyrovnává s blížící se padesátkou.
Vyprodáno tři čtvrtě roku dopředu. Radost, ale i nervy
Jubilejní show Absolonové má termín 3. října v O2 universu. Zájem byl větší, než se čekalo, a koncert je vyprodaný už déle než devět měsíců. Pro zpěvačku je to silné gesto od fanoušků, jenže s blížícím se datem přichází i tlak. „Jsem moc ráda, že návštěvníků tý oslavy je hodně, že je vyprodáno už tři čtvrtě roku. Jsem za to vděčná, ale mám z toho teď mírný stres,“ řekla v rozhovoru pro Aplausin.cz.
Večer má projít velkou částí její kariéry. Nejde tedy jen o zpěv, ale i o choreografie a přesné načasování celého programu. Sama připouští, že ji to začíná dohánět, hlavně pocit, že času není nazbyt. Na jevišti přitom stojí už více než třicet let. Debutovala v roce 1993, v roce 2002 hrála Kleopatru na pražském Broadwayi a v roce 2013 propůjčila hlas Else v českém dabingu Ledového království.
Svou roli v tom hraje i loňská Cena Thálie. Po jejím získání na sebe začala tlačit ještě víc než dřív. „Měla jsem pocit, že lidé očekávají, že budu perfektní. Vystresovávala jsem sama sebe do strašných obrátek.“ Nakonec si musela připomenout poměrně jednoduchou věc: dělá maximum. A za tu hranici už se jít nedá.
Dokument ji vrátil i k věcem, které chtěla nechat být
Vedle koncertních příprav pokračuje natáčení dokumentu České televize o jejím životě a kariéře. Podle Absolonové zbývá natočit ještě zhruba pět dní. Původně měl být dokument uveden přímo k jejím narozeninám, jenže zpěvačka je pověrčivá a chtěla, aby se do něj dostal i záznam jubilejního koncertu. Premiéra se proto posunula na říjen.
Kamera ji ale zavedla i k tématům, která už měla, jak se říká, uklizená stranou. Rozchod s hokejistou Tomášem Hornou, spory kolem synů, dluhy, které po tehdejším partnerovi zůstaly. Dnes je situace klidnější: „Vykrystalizovalo se to a jsme v pohodě,“ popsala. Jenže návrat k minulosti není nikdy úplně technická záležitost. Některé věci se při vyprávění znovu ozvou.
Do toho se vrací i téma samoty. Od rozvodu nikoho zásadního nepotkala a netají, že ji někdy napadne, jestli nezůstane sama. Pak si ale sama pro sebe říká, že život si s tím nějak poradí. Zní to spíš jako snaha držet se v klidu než jako definitivní odpověď.
Padesátka jako číslo, které už nešlo obejít
Dřív věk nebrala jako něco, u čeho by se měla zastavovat. Jenže kulatiny mají zvláštní schopnost člověka přibrzdit. „Začala jsem přemýšlet o tom, že když je vám dvacet, nepřemýšlíte o tom, že v osmdesáti zemřete, protože je to za šedesát let. Když je vám padesát, je to za třicet. Nebo také dřív. A to já nechci,“ řekla pro iGlanc.cz.
K podobnému přemýšlení ji přivedly i dvě narkózy v krátkém sledu, které před časem prodělala. Začala si víc všímat toho, kolik energie dřív mizelo v malichernostech. Teď si pečlivěji vybírá, komu a čemu dá svůj čas. Nejvýš jsou synové, potom divadlo a koncerty. A před padesátkou si udělala ještě jednu radost: místo plánované rekonstrukce chalupy si pořídila vysněné auto, které jí prý připomíná pocit svobody.
Zdroje: Autorský text, eXtra.cz, Aplausin.cz, iGlanc.cz, Wikipedia
Tajemství vitality Štefana Margity: Žádné stěžování, jen poctivá práce a radost z jeviště
