Marika Gombitová patří ke slovenským hudebním legendám, jejichž hlas zná každý. Jenže ona sama sebe hodnotí překvapivě přísně a bez okolků přiznala, co si říká pokaždé, když se uvidí v televizi.
Na Karaoketexty jsme si všimli zajímavého přiznání Mariky Gombitové. Jedna z nejvýraznějších osobností slovenské hudby se na sebe totiž ani po desetiletích na scéně nedokáže dívat bez kritiky. Vlastní vystoupení rozebírá do posledního detailu a její každodenní režim připomíná spíš dlouhodobou disciplínu než život hudební hvězdy.
Marika Gombitová je na sebe přísnější, než by kdo čekal
V rozhovoru pro slovenský deník SME Marika Gombitová popsala, co se jí děje, když se náhodou zahlédne v televizi nebo slyší vlastní nahrávku v rádiu. Okamžitě začne rozebírat detaily. A ne zrovna shovívavě. Řeší, jestli neměla mít jiný účes, jiné šaty, jestli zpěv nemohl být čistší a frázování přesnější.
Přitom jde o zpěvačku, jejíž Vyznanie bylo v roce 2007 na Slovensku zvoleno Hitem století. O umělkyni, která dvakrát po sobě vyprodala pražskou O2 arenu a na tyto koncerty se připravovala skoro celý rok. Tak přísné měřítko ji zřejmě drží v pohybu. Pohodlný způsob života to ale nebude.
Sama k tomu přidává ještě poznámku, která trochu nabourává její zažitý obraz. Lidé ji prý často vnímají jako vážnější a hlubší osobnost, než jakou se sama cítí být. „Ve skutečnosti jsem veseejší,“ říká. U zpěvačky, kolem níž se za roky vytvořil téměř posvátný respekt, zní taková věta překvapivě civilně. A možná i úlevně.
Askeze jako způsob života, ne výjimečný stav
Gombitová se narodila 12. září 1956 v Turanech nad Ondavou. Po autonehodě, kterou prodělala ve čtyřiadvaceti letech, zůstala trvale upoutaná na invalidní vozík. Od té doby žije v režimu, který je sám o sobě náročný: pravidelná rehabilitace, přísná dieta, fyzická příprava, meditace. Nejde o dočasné utažení šroubů před velkým koncertem. Tak vypadá její normální den.
„Ať se na to podívám jakkoliv, moje fungování po všech stránkách připomíná askezi,“ řekla pro CNN Prima NEWS. Nemluví přitom o krátké etapě, ale o čtyřiceti letech. Když pak v rozhovorech popisuje vlastní sebekritičnost, působí to jako další část stejného vnitřního nastavení, které ji drží u práce, disciplíny a nakonec i na pódiu.
Je v tom ale ještě jedna věc. Gombitová se sebou zachází tvrdě, zároveň se dokázala vrátit. Po letech v ústraní, po období, kdy se kamerám i veřejným vystoupením spíš vyhýbala, znovu přijala pozornost publika.
Legenda, která se neztratila
Na slovenské hudební scéně se výrazněji objevila ve druhé polovině sedmdesátých let jako vokalistka skupiny Modus, brzy poté se prosadila i samostatně. Debutové album Dievča do dažďa z roku 1979 a především singl Vyznanie z ní udělaly jednu z nejvýraznějších osobností tehdejší populární hudby. V roce 1980 získala ocenění na 4. Intervision Song Contest v Polsku, což její úspěch posunulo i mimo domácí scénu.
Po nehodě se k publiku vracela pozvolna. Nejdřív přes televizní a charitativní vystoupení, později také prostřednictvím sólových alb. Do konce roku 1990 se objevila zhruba v padesáti televizních pořadech, v dalších letech pak ve více než sto deseti dalších. V roce 2018 převzala od prezidenta Andreje Kisky Pribinův kříž I. třídy, jedno z nejvyšších slovenských státních vyznamenání.
Zdroj: Autorský text, YouTube, SME.sk, CNN Prima NEWS
Slavné hitparádové pecky: 5 úžasných písniček, které mají v názvu slovo „boy/chlapec“
