Eva Olmerová měla hlas, který dokázal zastavit celý sál. Její život byl ale od sedmnácti let sérií ran, z nichž se jen těžko vstávalo.
Za obrazem nespoutané bohémky, která zpívala jazz s chraplavou naléhavostí srovnávanou s Bessie Smith, byla i druhá, mnohem temnější vrstva, jak jsme si v redakci Karaoketexty.cz zaregistrovali. Trauma z výslechů, jizvy po cigaretách, roky za mřížemi a pozdější závislost na alkoholu, která ji nakonec zabila. A začalo to vlastně ještě dřív, než vůbec stačila dospět.
Tři dny v Bartolomějské, a pak ji zbil otec
Olmerová vyrůstala dle Wikipedie v pražské měšťanské rodině. Na klavír začala hrát, když jí bylo šest let, ve čtrnácti se rodiče rozvedli a ona, bez většího ptaní, zůstala s otcem. Doma se ale nikdy necítila úplně dobře, spíš jako někdo navíc. Čas proto trávila s přáteli na chatě v Třebsíně u Štěchovic, kde se poprvé potkala s trampingem i kytarou. Jazz ji zasáhl velmi brzy. Už v šestnácti zpívala na odpoledních čajích v kavárně Jednota s kapelou Arnošta Kavky.
Jenže její rodinné zázemí ji v očích komunistického režimu předurčovalo k potížím. Dědeček Alexandr Olmer spolupracoval za války s exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně, jak uvedly Novinky. Strýc Otmar Kučera velel 313. peruti britského královského letectva RAF. Pro StB to byla dostatečná záminka. V roce 1951, když bylo Olmerové sedmnáct, ji předvolali do vyšetřovny v Bartolomějské ulici. Chtěli po ní, aby donášela na vlastní rodinu a přátele. Ona odmítla.
Pak přišly tři dny, na které podle pozdějších vzpomínek nikdy nezapomněla. Stála dlouho nahá v chladné místnosti, zavírali ji do temné kobky a na výslechy chodila v kožených brýlích. „Stála jsem nahá v chladné místnosti, šoupli mě do temné kobky, chodila jsem v kožených brýlích na výslechy, za tři dny, co jsem tam byla, jsem zestárla o mnoho let,“ popsala zpěvačka po letech, citovaly Krajské Listy. Domů se vrátila bez podepsané spolupráce. Otec mezitím nevěděl, kde ty tři noci byla, a v návalu vzteku ji zbil. Teprve když mu se slzami vysvětlila, co se stalo, měl ji podle jejích slov také se slzami prosit o odpuštění. Zůstalo to tam ale dál.
Vězení, jizvy a mlčení
StB ji pak nepustila ze sevření. V roce 1958 se dostala do konfliktu s příslušníkem SNB, podle jedné verze ho udeřila botou při hádce, přičemž jiné zdroje naznačují, že ji obtěžoval. Soud jí nakonec vyměřil 14 měsíců nepodmíněně. Pobyt v ženské věznici poté patřil k nejtemnějším kapitolám jejího života a veřejně o něm mluvila jen minimálně. Blízké přítelkyni Aidě se svěřila jednou, a to slovy, z nichž vyplývá sexuální násilí za mřížemi. Na těle jí zůstaly i viditelné stopy: ruce měla do konce života poseté jizvami po cigaretách, které o ni ve vězení někdo típal.
Po propuštění se vrátila k hudbě. V roce 1962 získala dle České televize angažmá v Semaforu a publikum si její hluboký, chraplavý hlas rychle osvojilo. Jenže přišly další zásahy. Krátké manželství s taxikářem Janem Dvořákem skončilo jeho útěkem za hranice a kariéru jí opakovaně komplikoval zákaz vystupování. Alkohol v tom mezitím hrál čím dál větší roli. V roce 1972 havarovala s půjčeným autem jazzového basisty Luďka Hulana, načež skončila znovu za mřížemi, tentokrát na deset měsíců. Celkem strávila ve vězení více než dva roky.
Přitom se nicméně zachovala svědectví, že její talent byl skutečně světový. Vypráví se například o setkání s Ellou Fitzgeraldovou, kterou měla Olmerová natolik zaujmout, že jí nabídla účast na světovém turné. K většímu průlomu ale nedošlo. Místo toho přibývaly nemocnice, psychiatrická zařízení a léčebny, z nichž se vracela zpět ke svému životu – pořád ve spěchu a bez velkého oddechu. Ještě v posledních letech zpívala s pianistou Emilem Viklickým. Při nahrávání alba Svíčka a stín se zhroutila ve studiu, nechala se ošetřit v nemocnici a pak se vrátila nahrávku dokončit.
Eva Olmerová zemřela 10. srpna 1993 na cirhózu jater. Bylo jí 59 let. Je pohřbená v Holešovicích. Zůstaly po ní jen nahrávky a hlas, který ani hodně tvrdý život nedokázal úplně umlčet.
Zdroje: Autorský text, Wikipedie, Českátelevize, Novinky, KrajskéListy, YouTube SUPRAPHON
Úřednice nevěřila vlastním očím: Michal David si přišel požádat o penzi a musela se ujistit, že to myslí vážně
