American Pie není jen hit. Je to osm a půl minuty zakódované americké historie, osobního smutku a rozloučení s érou, která podle McLeana nikdy pořádně nepřišla zpět.
Don McLean ji psal deset let. Začal v zahradním domku v Cold Spring ve státě New York a zpočátku ani neměl přesnou představu, kam se tím dostane. Seděl s kytarou, jen tak hrál a do toho se mu vracely obrazy z dětství, jako čtvrť, kde vyrůstal, nebo ranní rozvážka novin. A pak jedna konkrétní vzpomínka, která mu z hlavy nikdy nezmizela. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na příběh za písní American Pie.
Ráno, kdy třináctiletý chlapec rozřízl svazek novin
Bylo 4. února 1959. McLeanovi bylo tehdy třináct a přišel si pro balík novin Standard Star, které každé ráno rozvážel. Rozřízl provázek, otevřel výtisk a na titulní straně četl zprávu: Buddy Holly, Richie Valens a The Big Bopper zemřeli při pádu letadla poblíž Clear Lake v Iowě. Byl v šoku. Noviny pak doručil po celé trase, ale ten den si nesl v hlavě celý život.
Z toho zážitku pak vyrostlo jádro celé písně. Datum 3. února 1959, den, kdy přišly o život tři hvězdy první vlny rock and rollu, McLean později označil jako „den, kdy zemřela hudba“. Ta věta se nakonec usadila v kulturním slovníku. Nevznikla v žádných novinách ani encyklopediích. Vymyslel ji přímo pro tuto skladbu.
Více než smutek za Buddym Hollym
American Pie ale není jen píseň o jednom idolu a jeho smrti. McLean do ní uložil celou dekádu, od zdánlivě nevinných padesátých let přes politické vraždy a společenské otřesy až po tragédii na festivalu Altamont v prosinci 1969, kde byl během vystoupení Rolling Stones zabit divák Meredith Hunter. Píseň tedy sleduje proměnu Ameriky jako země, která ztratila nevinnost a nenašla ji zpátky.
Je v tom ale ještě jedna, mnohem osobnější rovina. McLean v rozhovoru pro The Guardian přiznal, že úvodní verš není jen o Hollym, vztahuje se i k jeho otci, který zemřel, když byl McLean teenager. „Chtěl jsem zachytit a říct něco, co je téměř nevyslovitelné,“ řekl. „Dva roky jsem plakal. Vinil jsem se.“ Podle vlastních slov je American Pie biografická píseň. Jen schválně zašifrovaná tak, aby si do mezer mohl každý dosadit vlastní ztrátu.
Rukopis za 1,2 milionu dolarů a konec mlčení
Desítky let McLean odmítal vysvětlovat, co jednotlivé verše znamenají. Když se ho novináři ptali, odpovídal stručně: „Jsou za hranicí analýzy. Je to poezie.“ Zájem o skryté významy ale neustával. Naopak, kolem písně se postupně vytvořila malá subkultura dešifrování, která se k ní vracela znovu a znovu.
Zlom přišel v dubnu 2015, kdy McLean vydražil osmnáctistránkový ručně psaný rukopis písně. Cena: 1,2 milionu dolarů, tedy nějakých 25 milionů korun. V aukčním katalogu se objevilo i první skutečné vysvětlení: „Věci se ubírají špatným směrem. Život přestává být idylický. Je to v jistém smyslu morální píseň.“ Katalog zároveň potvrdil, že závěr skladby míří k zabití Mereditha Huntera na Altamontu, přesně deset let po letecké katastrofě, která celý příběh odstartovala.
Ještě otevřenější byl McLean v dokumentu z roku 2022 The Day the Music Died: The Story of Don McLean’s American Pie, kde poprvé procházel píseň verš po verši. Některé odkazy jsou silně osobní, jiné jsou, jak sám řekl, jeho vlastní vtipy na tehdejší hudební scénu. Garth Brooks, který v dokumentu vystupuje, označil American Pie za „možná největší píseň v historii hudby“.
Singl vyšel v roce 1971 a čtyři týdny držel první místo amerického žebříčku Billboard. Na poměry rádia tehdy šlo o neobvykle dlouhou skladbu, přes osm a půl minuty. Přesto se z ní stala věc, kterou lidé znali celou nazpaměť. A zpívají ji dodnes.
Zdroje: Autorský text, Don McLean, Wikipedie, The Guardian
Tragédie, která změnila hudbu: Tehdejší hvězdy Buddy Holly, Ritchie Valens a Big Bopper zahynuli při pádu letadla
