Skladba In the Ghetto se z amerického hitu Elvise Presleyho proměnila v neuvěřitelně silný sociální příběh.
Osud písničky In the Ghetto bývá často hodně zkrouhnutý jen na známou českou verzi, jak jsme si v redakci In-Lifestyle.cz všimli, ale přitom její příběh sahá ještě mnohem dál, do společenských otřesů 60. let i do prostředí tehdejšího Československa. A cestu ušla více než zajímavou.
Amerika v napětí a píseň o začarovaném kruhu chudoby
Konec 60. let ve Spojených státech byl poznamenaný hlubokými společenskými konflikty. Rasové nepokoje, protesty za občanská práva a atmosféra po atentátu na Martina Luthera Kinga tvořily prostředí, které samozřejmě silně ovlivňovalo i hudební scénu. Právě v té době se Elvis Presley začal věnovat vážnější tvorbě. Hledal materiál, který by měl větší váhu a sociální přesah. Skladba In the Ghetto mu nabídla přesně to, co potřeboval.
Autorem byl Mac Davis, který vycházel z vlastních vzpomínek na chudinské čtvrti v Texasu. Původně pracoval s myšlenkou, že chudoba se dědí jako uzavřený cyklus, z něhož je téměř nemožné se dostat pryč. Píseň nejprve netvořil pro konkrétního zpěváka. Až později ji poslal Elvisovi, který si ji vybral z větší nabídky nahrávek a zařadil ji na album, čímž vznikl jeden z jeho nejvýraznějších pozdních hitů.
Československý příběh
Do československého světa se skladba dostala v době, kdy byla západní hudba pod přísným dohledem. Paradoxně však právě témata sociální nerovnosti a kritiky společnosti procházela cenzurou lépe, což je ironie. Skupina Spirituál kvintet, která se specializovala na americké folkové a spirituální písně, dostala v roce 1969 novou posilu v podobě Karla Zicha. Ten se svým hlubokým barytonem a obdivem k Elvisovi okamžitě zapadl.
Český text vznikl pod rukama Františka Novotného a hudební aranžmá připravil Jiří Tichota. Výsledná verze dostala název Černošské ghetto a vyšla u vydavatelství Panton na začátku 70. let. Nahrávka ale přece jen narazila na nečekaný problém. Přestože tematicky zapadala do tehdejšího ideologického rámce, vedení vydavatelství ji odmítalo propagovat kvůli samotnému názvu.
Cenzura měla problém s výrazem ghetto
Jiří Tichota později vzpomínal na absurdní situaci, kdy mu bylo řečeno, že slovo „ghetto“ není žádoucí. Takové potíže byly typickým produktem doby, kdy se kulturní obsah posuzoval nejen esteticky, ale i ideologicky. Přesto deska vyšla, i když bez marketingové podpory a prakticky „jen tak tiše“.
Karel Zich vládl druhé polovině 20. století. Jeho kariéra je propojená s kapelou Spirituál kvintet, kde se prosadil díky silnému barytonu. Vystudoval estetiku a sociologii, přičemž velký vliv po hudební stránce na něj měl právě Elvis Presley, jehož styl i zpěv studoval a částečně napodoboval. Díky tomu získal v médiích označení „český Elvis“, které jej provázelo celý život. Jeho kariéru však přerušila náhlá smrt v roce 2004, která uzavřela jednu hudební éru.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, ČeskýRozhlas, YouTube SpirituálKvintet téma
Tajemství Karla Zicha: Kdo byl opravdu český Elvis
