Z hymny pro finále, které Chelsea prohrálo, vznikla oblíbená česká fotbalová písnička. Stojí za ní Ringo Čech.
Psal se únor 1972. Chelsea tehdy mířila do finále Ligového poháru proti Stoke City a klub se rozhodl zkusit i jednu neobvyklou věc: vydat speciální singl, který má fanoušky před zápasem nakopnout. Skladbu Blue Is the Colour napsali Daniel Boone a Rod McQueen, nahrál ji přímo hráčský kádr Chelsea a ven ji poslala značka Penny Farthing Records. V britském žebříčku se dostala na páté místo, v Irsku na osmé. Finále ale Chelsea prohrálo. Píseň nicméně zůstala, a to na dost dlouho. Dnes žije dávno mimo hranice Anglie. Na Karaoketexty jsme se zaměřili na její českou verzi.
Ringo Čech přidal trávu a Čechoslováci si píseň vzali za svou
Málokdo by tehdy tipoval, že právě song připravený pro jediný zápas bude mít největší výdrž. Jenže přesně to se stalo. Blue Is the Colour se postupně zařadila mezi nejznámější písně anglického fotbalu a rozjela i řadu coververzí po světě. Od Dánska přes Japonsko až po Severní Ameriku.
Do Československa dorazila melodie někdy v sedmdesátých letech a František Ringo Čech, zpěvák, textař a jedna z výrazných postav tehdejší české populární hudby, v ní hned viděl příležitost. Sepsal vlastní český text a z hymny londýnského klubu vznikla Zelená je tráva. Modrá barva zmizela, nastoupila zelená. A s ní i obraz fotbalového hřiště, který domácímu publiku seděl mnohem přirozeněji než odkaz na dresy Chelsea.
Píseň se brzy dostala dál než do běžné popové nabídky. V Česku a na Slovensku se zpívá na stadionech, u táboráků i po zápasech v hospodách. Zpívali ji fotbalisté, fanoušci, ale také lidé, kteří o Chelsea nikdy neslyšeli. Mezi těmi, kdo ji halekali, se objevují jména jako Antonín Panenka, Jan Veselý nebo František Cipro. Tedy osobnosti, které českou kopačku provázely v různých dobách.
Panenka a píseň, která přežila penalty i režimy
Antonín Panenka je pro fotbalový svět ikonou z jiného důvodu. Jeho proslulá penalta z finále ME 1976 proti západnímu Německu změnila způsob, jakým svět přemýšlí o pokutovém kopu. Panenka byl ale zároveň součástí generace, pro kterou byla Zelená je tráva úplně přirozenou součástí fotbalového prostředí. Píseň a legenda tak sdílejí stejnou dobu, stejná hřiště i stejné kabiny.
Zajímavé je i to, že penalta pojmenovaná po Panenkovi dnes žije vlastním životem podobně jako píseň Františka Ringo Čecha. Cole Palmer z Chelsea ji předvedl při dramatickém vítězství 4:3 nad Tottenhamem. A najednou se v jednom příběhu potkávají Chelsea, Panenka i zelená tráva, aniž by to kdokoli plánoval.
Proč tahle písnička přežila půl století
Coververzí Blue Is the Colour vzniklo po světě víc. Dánská verze s názvem Rød-hvide farver sloužila jako hymna dánské reprezentace na olympijských hrách 1972. Japonský klub Montedio Yamagata má vlastní úpravu. Portland Timbers v americké MLS zpívají Green Is the Color dodnes.
Česká verze je ale mezi nimi přece jen zvláštním případem. Ringo Čech ji nepřeložil doslova, vytvořil nový text, který funguje sám o sobě a který si čeští fanoušci vzali za vlastní. To není jen otázka štěstí. Melodie je chytlavá, text je srozumitelný a obraz zelené trávy pod kopačkami funguje bez ohledu na klubový kontext. Píseň nepotřebuje znát Chelsea ani rok 1972. Stačí fotbal a hlasy fanoušků. A ty jsou u nás na každé vsi.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Český rozhlas, SecondHandSongs, Shazam, The Guardian
Jahodí snům lahodí: Kde se stala chyba v překladu původního hitu od Beatles
