Václav Neckář, hlas, který v Česku pozná snad každý, kdo někdy zapnul rádio, vydal v roce 2026 nový singl s názvem Píseň pro mne. Dvaaosmdesátileté legendě české popové scény zjevně nestačí jen vzpomínat na staré časy.
Singl „Píseň pro mne“ se na Spotify objevil jako dvojsingl společně s písní Pomíjivá. Neckář tím navazuje na svou poslední tvorbu, v roce 2023 vydal singl Snílek, předtím Posel (Starman) a Zpívám. Není to žádný návrat z nutnosti. Spíš další pokračování práce člověka, který hudbu dělá dál, bez ohledu na věk. A to v 82 letech. Tato píseň ale není úplně nová, jen se na desítky let ztratila, jak bychom na Karaoketexty rádi připomenuli.
Píseň pro mne – pro koho vlastně?
Skladba Píseň pro mne vznikla v roce 1968 pro televizní pořad Zvědavá kamera (s podtitulem Zpráva o stavu mládeže). Hudbu složil devatenáctiletý Jan Neckář jako vůbec první skladbu pro svého staršího bratra Václava, text napsal Ivo Fischer. Václav Neckář ji nazpíval krátce po návratu z natáčení na Kavkaze, které přerušila srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Píseň tehdy zazněla v televizi pouze jednou, protože celý pořad byl po politických událostech roku 1968 uložen do trezoru a na skladbu se na dlouhá desetiletí prakticky zapomnělo.
Po téměř šedesáti letech byla Píseň pro mne znovu objevena a vydána v nové podobě. Tvůrci zachovali původní Neckářův vokál z roku 1968, který doplnili novým hudebním aranžmá a videoklipem propojujícím archivní záběry okupace se současností. Výsledkem je citlivé připomenutí nejen osudů zapomenuté písně, ale i atmosféry roku 1968, jejíž poselství podle mnohých posluchačů zůstává aktuální i dnes.
Šest dekád na scéně a stále aktivní
Václav Neckář se narodil 23. října 1943 v Praze a na scéně je od poloviny šedesátých let. Většina lidí si ho vybaví hlavně jako Miloše Hrmu z filmu Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky z roku 1966. Ten získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Jenže Neckář není jen herec. Zpívá skoro stejně dlouho a jeho diskografie je opravdu obsáhlá.
V letech 1968 až 1970 byl členem skupiny Golden Kids spolu s Martou Kubišovou a Helenou Vondráčkovou. Trio, které dnes patří mezi zásadní jména české hudební historie. Od sedmdesátých let pak natáčí a koncertuje se skupinou Bacily, kde hraje důležitou roli jeho bratr Jan Neckář. Právě Jan a Ota Petřina patřili k jeho nejbližším spolupracovníkům na textech a hudbě, i když pro Neckáře psali také Karel Svoboda, Petr Hapka nebo Petr Janda.
Mezi jeho nejznámější písně patří Půlnoční, Miluju a maluju, Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, Mýdlový princ nebo Stín katedrál. Tituly, které fanoušci znají desítky let. Na Instagramu se pod videem z jeho nedávného veřejného vystoupení objevila i tahle poznámka od jedné z komentujících: „Václave, Vaše písně mě provázejí hodně dlouho, jsem totiž váš ročník i se stejnou nemocí bohužel, když mi je ouvej, poslechnu nějakou vaši písničku a hned lépe.“ Těžko hledat názornější připomínku toho, co hudba někdy umí.
Herec, zpěvák a člověk, který nezastavil
Neckářova kariéra se dlouho pohybuje ve dvou rovinách, které se navzájem nepřestaly prolínat. Jako herec ztvárnil hlavní role nejen v Ostře sledovaných vlacích, ale také ve Skřiváncích na niti nebo v pohádce Šíleně smutná princezna. Právě odsud si ho řada diváků pamatuje dodnes jako prince. Jako zpěvák nazpíval mimo jiné i písně k filmovým sériím Jak básníci přicházejí o iluze nebo Páni kluci.
Po smrti manželky Jaroslavy v roce 2015 se o Neckářovi často psalo s obavami. Jenže on pokračoval. Vydával nové věci, objevoval se na veřejnosti. V březnu 2026 ho kamera zachytila na společenské akci; záznam ukázal, že rozdává úsměvy a je v dobré náladě. Singl Píseň pro mne pak zapadl do téhle linie celkem přirozeně. Nikdo by mu ostatně nevyčítal, kdyby zpomalil. On to ale neudělal.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, iDnes, Supraphon.cz, Instagram ShowbyzSeŠárkou, YouTube Supraphon
Zapomenutá a zakázaná píseň Václava Neckáře dostala nový život: Po půlstoletí opět zní skvěle
