Když James Cameron v polovině devadesátých let oznámil, že chce natočit tříhodinový film o lodi, která se potopila před víc než osmdesáti lety, ve studiu z toho žádný jásot nebyl. Jenže příběh i hudba mu dodaly to, co potřeboval.
Rozpočet filmu Titanic se vyšplhal přes dvě stě milionů dolarů, tedy na částku vyšší, než kolik stála stavba samotného Titaniku. Na Karaoketexty nás zaujalo, že Paramount Pictures a 20th Century Fox do projektu vstupovaly s nervozitou a počítalo se i s jednou z největších hollywoodských ztrát. Cameron ale přesně věděl, co chce. Od začátku mířil ke spojení historické přesnosti s vymyšleným milostným příběhem, který diváka vtáhne. Leonardo DiCaprio a Kate Winslet ztvárnili dvojici, na kterou se nezapomíná. A k úspěchu přispěl i dnes slavný hit My Heart Will Go On.
Jedenáct Oscarů a píseň, která mohla znít jinak
Titanic si na předávání cen Academy Awards v roce 1998 odnesl jedenáct sošek, mimo jiné za nejlepší film a nejlepší režii. Vyrovnal tím rekord, který do té doby držel Ben-Hur. Vydělal při prvním uvedení přes 1,84 miliardy dolarů a stal se prvním filmem v dějinách, který překonal hranici jedné miliardy. Jeden z nejsilnějších momentů celého projektu se ale odehrál ještě předtím, než film dorazil do kin.
Úvodní píseň My Heart Will Go On složil James Horner, text napsal Will Jennings. Cameron byl zpočátku proti tomu, aby film obsahoval vokální píseň, obával se, že snímek posune ke kýči. Horner proto nahrál demo tajně, bez režisérova vědomí, a až potom mu ho pustil. Cameron nakonec souhlasil.
Jenže kdo ji vlastně zazpívá? Horner si usmyslel, že to musí být Céline Dion, jenže ani ona sama nejprve píseň zpívat nechtěla, jedním z faktorů bylo i to, že věděla, že James Cameron je proti, a také už měla za sebou několik filmových hitů. Nakonec ale demo nazpívala a byl to její hlas, který píseň určil a proměnil ji v jeden z nejprodávanějších singlů devadesátých let. Dnes se už těžko představuje, že by ta melodie mohla znít jinak. Přitom mohla.
Titanic na plátně: dlouhá tradice, jeden vítěz
Cameronův film rozhodně nebyl prvním pokusem převést příběh Titaniku na plátno. Fascinace touto lodí je pro filmaře téměř stará jako samotná katastrofa, první snímek vznikl už v roce 1912, jen několik týdnů po potopení. Americká verze z roku 1953 s Cliftonem Webbem a Barbarou Stanwyck přinesla příběh rozpadajícího se manželství na palubě a získala Oscara za původní scénář. Britský film A Night to Remember z roku 1958 bývá dodnes považován za nejpoctivější, téměř dokumentární zpracování celé události.
Přesto všechny tyto filmy zůstaly ve stínu roku 1997. Cameron tehdy vsadil na kombinaci, kterou předtím nikdo nespojil: skutečné záběry vraku z hlubin oceánu, rekonstrukce v životní velikosti a milostný příběh, který funguje i bez znalosti historických detailů. Výsledek? Diváci chodili do kina opakovaně, i když film trvá přes tři hodiny.
Co z toho mohlo být a co nakonec je
Titanic mohl klidně skončit jako propadák. Mohl mít jinou píseň, jiný hlas, možná i jiné obsazení. Cameron původně zvažoval různé varianty i při výběru hlavních rolí. DiCaprio prý roli nejdřív odmítal, protože nechtěl podstoupit screen test. Nakonec ho udělal, a zbytek už patří do filmové historie. Kate Winslet naproti tomu o svou roli musela bojovat.
V roce 2012 se film znovu dostal do kin v podobě IMAX 3D, v roce 2017 pak v Dolby Vision u příležitosti dvacátého výročí. Kongresová knihovna USA ho v témže roce zařadila mezi snímky určené k trvalé ochraně. To není ocenění, které by dostával film vzniklý jen náhodou. Jenže právě náhoda v tom hrála i tak svou roli.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, Instagram MissemPages
Píseň z filmu Titanic „My Heart Will Go On“ málem vůbec nevznikla: Nakonec si bez ní tento oscarový velkofilm neumíme představit
