Na první soutěži se schovávala za vlasy a nedokázala se podívat do hlediště. Dnes je Dasha jednou z nejuznávanějších českých zpěvaček, která svůj život dělí na ten před Karlem Gottem a po něm.
Když se vysloví jméno Dasha, hodně diváků si vybaví StarDance, kde je jednou ze sólistek. Dalším naskočí Karel Gott a jeho koncerty, u nichž dlouhé roky patřila k nejjistějším hlasům v pozadí i vedle něj. Jenže tato dnešní představa vznikala postupně. Začátek nebyl nijak suverénní, jak bychom na Karaoketexty chtěli připomenout.
Začátky ve znamení velké trémy
Dagmar Sobková vyrůstala ve Zlíně. Hrála na housle, zpívala ve sboru Filharmonie Bohuslava Martinů a v roce 1996 vyhrála soutěž Zlíntalent. Když o sobě z té doby mluví, nepůsobí to jako vzpomínka na dítě, které už od začátku přesně vědělo, kam míří. Na první soutěži se podle svých slov schovávala za vlasy a podívat se do sálu pro ni nebyla samozřejmost. „Nebyla jsem si jistá, jestli tohle řemeslo vůbec zvládnu, jestli dokážu překonat trému,“ řekla v rozhovoru pro Galerii osobností. Zpívat chtěla, jenže k tomu musela nejdřív projít přes vlastní strach.
Po studiu zpěvu na Pražské konzervatoři přišel v roce 1998 moment, který v životopisu vypadá hodně výrazně a mnozí jí ho jistě závidí. Na druhou stranu to pro sedmnáctiletou zpěvačku musel být prudký náraz do velkého profesionálního světa.
Karel Gott jako škola, která se nedá naplánovat
Bylo jí sedmnáct, když stála na pódiu po boku Karla Gotta. Spolupráce, která nakonec trvala víc než dvacet let, přitom nezačala žádným velkým gestem. Při finálovém večeru Zlíntalentu jí Gott křtil první dětskou desku. Tehdy asi nikdo u stolů ani v zákulisí netušil, že z krátkého setkání vyroste dlouhá pracovní kapitola.
Dasha o Gottovi mluví s respektem. „Čím déle jsem ho poznávala, tím víc jsem ho obdivovala nejen jako umělce na jevišti, ale hlavně jako člověka v zákulisí. Byl chytrý, noblesní, laskavý a úplně normální. Nikdy jsem ho nezažila ve špatné náladě,“ popsala pro Seznam Zprávy. Sama přiznává, že nepatřila k jeho typickým fanynkám. Byl z jiné generace, hudebně vyrůstali každý jinde. Jenže to, co vedle něj získala, se podle ní nedá nahradit běžnou školou ani žádným kurzem.
Zůstaly po nich také konkrétní nahrávky. Společně nazpívali duet, který vyšel na Gottově albu. „Rozhodně se vyplácí počkat na to nejlepší,“ komentovala tehdy Dasha pro Pražský magazín. Dvacet let po boku největší české popové hvězdy pro ni znamenalo řemeslo z bezprostřední blízkosti.
Ve stínu slavných jmen, ale ne omylem
Dlouho zpívala hlavně pro jiné a s jinými. Vedle Karla Gotta také s Helenou Vondráčkovou, Lucií Bílou, se symfonickými orchestry, v muzikálech. Za Máří Magdalenu v Jesus Christ Superstar získala v roce 2010 Cenu Thálie. Měla autorský pořad v rozhlase, pracovala na hudebním dabingu. A pak je tu StarDance, kde už dvě desetiletí patří k hlasům, bez nichž by si část diváků pořad nejspíš představovala jen těžko.
Vlastní sólová tvorba ale zůstávala delší dobu trochu stranou. „Tyto projekty mě hodně obohatily a přinesly mi úžasné zkušenosti, ale trochu mě mrzí, že jsem tím pádem neměla čas se více věnovat vlastní tvorbě,“ řekla otevřeně pro Patriot Magazín. Několik alb vydala, jen těžiště její kariéry leželo jinde. Přicházely nabídky, často velmi dobré. Pracovala, zpívala, byla u velkých projektů. Roky tímhle způsobem prostě plynuly. Teď se ten poměr posouvá.
Berklee, Boston a odvaha přijít s vlastním materiálem
Dasha studovala na Berklee College of Music v Bostonu, jedné z nejrespektovanějších hudebních škol na světě. V jednu dobu řešila, jestli zůstat ve Spojených státech a zkusit tamní kariéru, nebo se vrátit domů. Nakonec zvolila návrat do Česka.
Po třiceti letech na scéně přichází s věcí, kterou odkládala nejdéle. Velkou část posledního léta strávila ve studiu a pracovala na písních, které jsou pro ni osobnější než předchozí projekty. Tentokrát je totiž nejen zpívá. Sama je složila a napsala k nim texty. „Celý život pracuji na tom, abych měla vlastní repertoár. Psala jsem vždycky, jen jsem se bála to zveřejnit. Je to pro mě příliš velké odhalení,“ přiznala v rozhovoru pro Galerii osobností. Pak k tomu dodala ještě jednu větu: „Až teď mám pocit, že jsem dospěla do věku, kdy už na to konečně mám odvahu.“
Ta někdejší holka schovaná za vlasy teď vychází ven s materiálem, za který se už nedá schovat do role doprovodného hlasu ani do zavedeného televizního formátu. Jsou to její vlastní písně. Po všech těch letech jde o krok skoro nevyhnutelný, každopádně ale pro její kariéru dost zásadní.
Zdroj: Autorský text, YouTube Česká televize, Seznam Zprávy, Patriot Magazín, Pražský magazín
Rada od Karla Gotta stála majlant: Zpěvačka Jitka Zelenková utratila několik výplat za jediné šaty