Smetanovu Mou vlast na zahajovacím koncertě 12. května poprvé odehraje orchestr mimo Evropu. Soulský filharmonický orchestr přiveze do Obecního domu nejen světovou kvalitu, ale i nový kulturní dialog mezi dvěma kontinenty.
Soulský filharmonický orchestr, vedený uměleckým ředitelem Jaapem van Zwedenem, zahraje v Obecním domě, jak nám na Karaoketexty neuniklo. Bude to vůbec poprvé, kdy Pražské jaro otevře mimoevropské těleso. U festivalu, kde se zahajovací koncert bere skoro jako posvátná disciplína a jméno interpreta se nevybírá lehkou rukou, je to zpráva, u které člověk na chvíli zpozorní.
Orchestr, který hraje tam, kde se hraje nejlépe
Soulský filharmonický orchestr už dávno nepatří mezi soubory, které by si musely světové renomé teprve vybojovat. Jako první korejský orchestr vystoupil na BBC Proms a také v newyorské Carnegie Hall. To nejsou jen tak ledajaké slavné adresy, ale místa, kde se velmi rychle pozná, jak na tom orchestr skutečně je. Ředitel Pražského jara Robert Hanč výběr popsal bez velkých okolků: „Ze Soulského filharmonického orchestru máme s kolegy radost, protože je to jeden z nejvýraznějších symfonických orchestrů na asijském kontinentu. Je to vlastně světová extra třída, orchestr, který vystupuje v nejlepších sálech světa.“
Jaap van Zweden mluví o pozvání s vědomím, že nejde o běžný festivalový výjezd. „Cítíme obrovské vzrušení a zároveň hluboký pocit odpovědnosti. Jde o významný milník, a to nejen pro náš orchestr, ale také pro hudební a kulturní dialog mezi Evropou a Asií,“ řekl. Připojil také, že k Mé vlasti je možné přistoupit pouze s hlubokým respektem k jejímu zvláštnímu významu pro český národ. V tomto případě nejde o zdvořilostní formulaci. Smetana psal cyklus v letech 1872 až 1879, v době své hluchoty, a dílo se později stalo tím, co muzikologové označují za monumentální apoteózu vlasti. Vltava zůstává dodnes jeho nejhranější orchestrální skladbou ve světě.
Festival, který letos nabídne víc než kdy dřív
Ročník 2027 ale nebude stát jen na výjimečném zahájení. Pražské jaro proběhne od 12. května do 2. června a představí 85 umělců, souborů a orchestrů z 23 zemí. Program čítá více než sedmdesát akcí: 37 koncertů, premiéru opery Salome v Národním divadle i 22 workshopů a masterclassů. V seznamu účinkujících figurují jména, která není třeba dlouze uvádět – Anne-Sophie Mutter, Joshua Bell, Magdalena Kožená nebo Jakub Józef Orliński.
Do programu přibývá také nová řada Jazz Pražského jara. Jejím kurátorem se stal klavírista Fred Hersch. Poprvé bude mít festival i vlastní rezidenční orchestr: Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou provedou kompletní cyklus všech devíti Beethovenových symfonií. Rezidenčním umělcem bude klavírista Igor Levit. A trochu stranou hlavního proudu, ale ne bez významu, stojí cembalová soutěž Pražského jara. Uskuteční se od 6. do 14. května 2027 a připomene 100. výročí narození Zuzany Růžičkové.
Proč Má vlast
Zahajovat Pražské jaro Smetanovou Mou vlastí se začalo hned v prvním ročníku v roce 1946. Tehdy ji 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, provedla Česká filharmonie s Rafaelem Kubelíkem. Datum zůstalo. Stejně jako symbolická váha skladby, v níž se potkává česká krajina, mýtus i dějiny – od Vyšehradu přes Vltavu po Tábor a Blaník. Svěřit takové dílo korejskému orchestru může na první poslech působit jako risk. U festivalu s tak pevně hlídanými rituály možná o to víc.
Vstupenky na Pražské jaro 2027 jsou v prodeji od 4. listopadu 2026 na stránkách festivalu.
Zdroje: Autorský text, OperaPlus.cz, Český rozhlas, Wikipedie
Jaký byl závěr festivalu Pražské jaro roku 2025: Už se těšíme na ročník 2026