Po operaci hlasivek a letech nejistoty se Jon Bon Jovi vrátil na Wembley Stadium před 90 000 fanoušky. Dvě a tři čtvrtě hodiny hudby ukázaly, že comeback je skutečný.
Ještě během americké části Forever Tour musel Jon Bon Jovi jeden z koncertů ukončit dřív a publiku se omluvil. Později mluvil o tom, jak těžké období to bylo; podle jeho vlastních slov nešlo o nic menšího než o nejtěžší věc, s níž se kdy potýkal. Hlas neposlouchal a on dlouho nevěděl proč. Wembley bylo tedy svým způsobem test, jak na tom jeho hlas je. A na Karaoketexty myslíme, že jím prošel s vyznamenáním.
Modrá vojenská bunda a 40 let hitů
Na pódium vyšel Jon Bon Jovi jako první. Vintage bunda vojenského střihu, kytara v ruce, známý obraz, ale tentokrát s trochu jiným napětím kolem. Kapela začala coververzí With a Little Help from My Friends od Lennona a McCartneyho, což vyznělo jako nenápadné poděkování lidem, kteří u něj zůstali. Potom přišly skladby ve středním tempu a bylo vidět, že se frontman opatrně dostává do tempa. Usmíval se, ale za tím úsměvem byla soustředěnost. Hlas si hlídal. A kromě několika drobných zaváhání ho udržel celý večer.
Pak připomněl rok 1986, kdy prý nosil kalhoty o něco těsnější, a spustil You Give Love a Bad Name. Wembley zareagovalo okamžitě. Kapela držela pohromadě: David Bryan u kláves, Tico Torres za bicími, basista Hugh McDonald, kytarista Phil X a vedle nich turné hudebníci John Shanks a Everett Bradley. V takových chvílích bylo znovu slyšet, že Bon Jovi nikdy nestáli jen na jednom člověku, i když se všechny oči logicky upíraly na jejich frontmana.
It’s My Life a Livin‘ on a Prayer jako definitivní odpověď
Nejsilnější okamžiky přišly, kdyz za sebou zazněly It’s My Life a Livin‘ on a Prayer. Stadion se proměnil v obrovský sbor, místy skoro přehlušující pódium. Tady se pochybnosti, pokud ještě nějaké zůstaly, začaly rozpadat. Závěrečnou Always pak s Jonem Bon Jovim dozpívalo 90 000 lidí a podle recenzentů přímo z místa bylo na zpěvákovi vidět dojetí.
Celý večer nakonec trval dvě a tři čtvrtě hodiny. Setlist prošel osmdesátkovými hity, baladami i novější skladbou Legendary z aktuálního alba Forever. Wembley má s Bon Jovi dlouhou společnou historii; kapela tam poprvé hrála v roce 1995 a Jon sám řekl, že mu to místo chybělo. Tentokrát se na něj vrátil ve chvíli, kdy měl co dokazovat. A ustál to.
Zdroj: Autorský text, LouderSound, XSMusic, Headliner, Wikipedie
The Prostitutes: Možnost, že se při koncertě něco pokazí, je vždycky vysoká, ale nesmí tě to rozhodit
