Ironie tohoto příběhu je zřejmá: Jedna dobře míněná rada od McCartneyho se proměnila v nákup vydavatelských práv k písním Beatles.
Na Karaoketexty připomínáme jeden z nejpikantnějších obchodů v dějinách hudebního průmyslu. V srpnu 1985 zaplatil Michael Jackson 47,5 milionu dolarů za vydavatelská práva k více než 250 skladbám Beatles. Radu, jak investovat do hudebního byznysu, dostal Jackson od Paula McCartneyho. A pak ho s ní v podstatě přeplatil.
Rada, která se McCartneymu nevyplatila
Psal se rok 1983 a Jackson s McCartneyem spolupracovali na singlu Say Say Say. McCartney mu tehdy vysvětloval, jak fungují vydavatelská práva a proč jsou pro hudební byznys tak výnosná. Ukázal Jacksonovi i svůj vlastní katalog skladeb, které vlastnil od jiných autorů, a z nichž mu tehdy plynulo zhruba 40 milionů dolarů ročně. Jackson poslouchal pozorně. Zajímal se, jak se taková práva kupují a co všechno obnášejí.
Už tehdy prý Jackson McCartneymu řekl: „Jednou koupím vaše písně.“ McCartney to bral jako žert. Jackson zjevně ne.
O dva roky později australský miliardář Robert Holmes a Court nabídl k prodeji celý katalog společnosti ATV Music Publishing. Ta v roce 1969 převzala Northern Songs, původní firmu, která spravovala skladby Lennona a McCartneyho. McCartney chtěl katalog získat zpět. Jenže nemohl nebo nechtěl zaplatit za celý balík, do něhož nepatřily jen písně Beatles, ale také víc než 4 000 dalších skladeb a knihovna zvukových efektů. Jackson neváhal. Prostřednictvím svého právníka a manažera Johna Brancyho podal nabídku a ATV koupil za 47,5 milionu dolarů (zhruba miliarda korun).
Proč jsou vydavatelská práva tak cenná
Je dobré si ujasnit, o co vlastně šlo. Vydavatelská práva nejsou totéž co vlastnictví nahrávek. Kdykoli je chráněná skladba použita komerčně, například v reklamě, ve filmu nebo v televizním pořadu, musí uživatel zaplatit licenční poplatek. Část této částky putuje vydavateli skladby, tedy tomu, kdo drží vydavatelská práva. Interpret sice dostane svůj podíl jako výkonný umělec, ale vlastník práv k samotné kompozici vydělává znovu a znovu při každém dalším použití.
Lennon s McCartneym si to původně nastavili chytře. V roce 1964 založili vlastní vydavatelství Northern Songs, jehož byli spolumajiteli. Každý prodej nebo komerční využití jejich písní jim tak přinášelo dvojí příjem, jako autorům i jako podílníkům firmy. V roce 1969 ale kontrolu nad Northern Songs ztratili ve prospěch ATV po nepříjemném převzetí. McCartney o tom v roce 1989 řekl: „Velmi brzy jsme se dostali do situace, kdy nám lví podíl z našich písní vzal někdo jiný.“
Jackson tu strukturu pochopil rychle a jednal. Katalog, který koupil, zahrnoval 251 skladeb Beatles, mimo jiné Hey Jude, Yesterday nebo Let It Be. Čtyři nejstarší singly Beatles do balíku nespadaly. Vznikly ještě před Northern Songs a jejich práva kontroluje McCartney prostřednictvím své firmy MPL Communications.
Reklamy, spory a miliardový výnos
McCartney Jacksonův krok nesl velmi těžce. Nešlo jen o to, že prohrál boj o vlastní písně. Beatles se navíc celý život bránili komerčnímu využití své hudby v reklamách. Jackson takové zábrany neměl. Skladby Beatles se brzy objevovaly v televizních spotech. V roce 1987 navíc Nike použilo píseň Revolution v reklamní kampani, což skončilo soudním sporem. McCartney tehdy veřejně řekl, že ho komercionalizace Beatles znepokojuje: „Naše písně se teď trochu komercionalizují, což mi není příliš po chuti.“
Finančně šlo ale o obchod, který vyšel až překvapivě dobře. V roce 1995 Jackson spojil ATV s vydavatelskou divizí Sony a za svůj podíl v nově vzniklém Sony/ATV získal zhruba 95 milionů dolarů, tedy přes dvě miliardy korun. Dvojnásobek původní investice, navíc po letech průběžných licenčních příjmů. Po Jacksonově smrti v roce 2009 přešel jeho zbývající 50% podíl na pozůstalé. Sony jej od dědiců odkoupila v roce 2016 za 750 milionů dolarů. Katalog, pořízený za necelých 48 milionů, se tak postupně proměnil v aktivum, které je dnes odhadováno asi na 1,2 miliardy dolarů.
A McCartney? K jeho právům se to vrátilo oklikou přes autorský zákon. V roce 2017 uzavřel se Sony/ATV mimosoudní dohodu, na jejímž základě mohl od října 2018 začít postupně uplatňovat takzvaná terminační práva. Jde o zákonnou možnost amerického autorského zákona, která autorům po uplynutí stanovené doby umožňuje získat svá díla zpět. Podrobnosti dohody zůstaly důvěrné. Příběh, který začal vtipem ve studiu, tak skončil u právníků a tichých dokumentů.
Zdroj: Autorský text, HISTORY, Biography, IPWatchdog, PMA Magazine, CompaniesHistory, Wikipedie
Příběh o tom, jak Paul McCartney přežil rozpad Beatles a stal se legendou na vlastní pěst
