Štefan Margita o posledních dnech Hany Zagorové: Nemocnicí zněla hudba. Sestřičky jí nechávaly naději

Čtyři roky uplynuly od chvíle, kdy navždy odešla Hana Zagorová. Štefan Margita nyní v nové knize otevřeně popisuje její poslední dny plné hudby, plánů a naděje, kterou jí okolí vědomě nechávalo.

O závěru života oblíbené zpěvačky mluví její manžel, operní pěvec Štefan Margita, v knize Hana Zagorová: Žít tady a teď. Napsal ji Pavel Hénik. Křest je naplánovaný na 3. září do Divadla Kalich, tedy na dobu jen pár dní před datem, kdy by Zagorová slavila osmdesáté narozeniny. Na Karaoketexty nás zaujalo, že zpěvačka do posledních dní žila hlavně hudbou.

Písničky nahlas a sestřičky jako první posluchačky

Skladatel Luboš Kříž jí do nemocnice posílal nové skladby. Zagorová si je na pokoji pouštěla hodně nahlas, takže hudba doléhala až na chodbu. Volala si k sobě sestřičky a s nadšením jim říkala, jak jsou krásné, že tuhle určitě natočí. Sestřičky přikyvovaly. Věděly, co už ona vědět nechtěla nebo nemohla: žádná další deska nevznikne. Tu představu jí ale nevzaly.

Margita o těchto dnech už dřív mluvil jako o nejtěžším divadle svého života. „Hanka do poslední chvíle nevěřila, že zemře. A byla to obrovská síla,“ řekl v pořadu Nadcast online rádia O 106. Lékaři ho na blížící se konec připravovali, jenže on se ještě držel naděje. Hanka přece už tolikrát zvládla věci, které vypadaly špatně. Tentokrát to tak nedopadlo.

Ani nemoc ji nedokázala na dlouho odstavit

Zagorová přitom nebyla člověkem, kterého by zdravotní problémy snadno zastavily. S poruchou krvetvorby se potýkala už od mládí a nemoc se v různých obdobích jejího života vracela. Přesto dál koncertovala, nahrávala desky a vystupovala před vyprodanými sály. Ani když jí zdravotní stav na nějaký čas nedovolil pracovat naplno, neznamenalo to pro ni definitivní konec. Jakmile to šlo, vracela se na jeviště.

Zagorová byla zvyklá svůj život plánovat kolem hudby a ani v době, kdy už jí nemoc brala síly, se této představy nechtěla vzdát. Nové písničky, které jí Luboš Kříž posílal do nemocnice, pro ni nebyly jen nějakou vzpomínkou na práci, kterou už nemůže dělat. V hlavě pořád měla další nahrávání, další koncerty a další důvody, proč se těšit na zítřek. I když už se její svět zmenšoval, její plány zůstávaly velké.

Aleš Cibulka po její smrti napsal, že je rád, že mohl žít v éře Zagorky, Pilarky a Gotta. Monika Absolonová, jedna z jejích blízkých přítelkyň, při výročí odchodu sdílela píseň Mít tě ráda. A Štefan Margita dál chodí na hrob. Říká ale, že nechce zůstat jen u smutku. Hanka by to tak podle něj nechtěla.

Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Blesk, Nadcast rádia O 106

Diskuze
Přidat do Google News

Sdílejte svůj názor