Jeden nečekaný televizní moment kariéru Boba Dylana možná nastartoval víc než samotné plánované vystoupení. Stalo se tak ve chvíli, kdy rázně odešel z televizního studia.
Bylo 12. května 1963. Bob Dylan byl tehdy pořád ještě skoro neznámý, druhé album neměl venku a většina Ameriky o něm věděla jen matně. A přesto odmítl vystoupit v nejsledovanější varietní show ve Spojených státech, protože mu zakázali zazpívat píseň, kterou si přinesl. Připomeňte si s námi na Karaoketexty tento zajímavý okamžik v jeho kariéře.
Satirická píseň, která vyděsila CBS
Dylan si do Ed Sullivan Show přinesl skladbu ‚Talkin‘ John Birch Paranoid Blues‘. Šlo o satirický talking blues, který si dělal legraci z ultrakonzervativní organizace John Birch Society a z jejího sklonu vidět komunisty úplně všude. Píseň předtím zahrál i přímo Edovi Sullivanovi a ten proti ní nic neměl. Jenže při generální zkoušce v den vysílání do toho vstoupil vedoucí z oddělení CBS Standards and Practices. Z produkce pak přišel jasný pokyn: tuhle věc Dylan zpívat nesmí.
Obava byla prostá – žaloba za pomluvu. Část textu byla čistě groteskní, Dylan v ní třeba hledal komunisty v komíně nebo na záchodě, jenže jiné pasáže narážely na konkrétní osoby. Padlo i jméno George Lincolna Rockwella, tehdejšího šéfa Americké nacistické strany. A to už CBS vyhodnotila jako příliš riskantní.
Odchod bez scény, ale s důsledky
Vypráví se, že Dylan ze studia vyrazil v afektu. Ve skutečnosti to bylo méně divoké. Ale zase o to výmluvnější. Producent pořadu Bob Precht později popsal situaci takto: „Vysvětlil jsem Bobovi situaci a zeptal se ho, jestli by nezazpíval něco jiného. Bob zcela přiměřeně odpověděl: ‚Ne. Tohle je to, co chci dělat. Když nemůžu zazpívat svou píseň, raději na show nevystoupím.’“
Žádné bouchání dveřmi, žádné velké gesto. Prostě odešel. Přitom jiní umělci v podobné situaci ustupovali, Rolling Stones i The Doors na Ed Sullivan Show nakonec změnili texty podle přání producentů. Dylan ne.
Zpráva o jeho odchodu se rozletěla rychle. Ed Sullivan se v následujících dnech v rozhovorech sám pustil do CBS a veřejně zkritizoval rozhodnutí sítě. Fakticky se tím postavil na Dylanovu stranu proti vlastním zaměstnavatelům. Mladý folkový písničkář, o kterém do té doby většina Ameriky skoro neslyšela, se najednou objevil v novinách.
Publicita, která předčila samotné vystoupení
Do konce léta 1963 byl Dylan někde úplně jinde. V srpnu zpíval na pochodu za občanská práva ve Washingtonu před statisícovým davem. Peter, Paul and Mary vydali coververzi jeho ‚Blowin‘ in the Wind‘ a ta se stala hitem. Druhé album ‚The Freewheelin‘ Bob Dylan‘ konečně vyšlo a přijali ho s nadšením.
Málokdo si tehdy asi uvědomil, že odmítnutí vystoupit v televizi mu mohlo pomoct víc než samotné vystoupení. Dylan tím získal pověst člověka, který si svou práci hlídá a nenechá si do ní mluvit. A v době, kdy podobná pověst mezi mladým publikem znamenala často víc než reklama, to nebyla drobnost. Píseň ‚Talkin‘ John Birch Paranoid Blues‘ nakonec nevyšla ani na studiovém albu, nejspíš kvůli obavám vydavatelství. Příběh o tom, že kvůli ní odešel z největší televizní show v zemi, ale přežil desítky let.
Zdroj: Autorský text, History.com, American Songwriter, TIME, Ed Sullivan Show, Clash Magazine
„Kdybych já byl kovářem“: Český hit, který má kořeny na pódiu Woodstocku
