Je to jeden z nejoblíbenějších seriálů z dob socialismu, ale Sanitku si fanoušci vybaví i pro nezapomenutelnou ústřední melodii.
Myslíme tu melodii, kterou si vybaví i lidé, kteří seriál roky neviděli. Sanitka ale nestojí jen na televizní nostalgii. Na Karaoketexty chceme připomenout i to, jak píseň Můj čas vnímali její interpreti, nebo že finále vycházelo ze skutečné tragédie, která v Praze zanechala velmi výraznou stopu.
Píseň, bez níž si Sanitku nelze představit
Když se řekne Sanitka, většině diváků naskočí vedle doktora Jandery v podání Jaromíra Hanzlíka i titulní píseň Můj čas. Hudbu složili Petr a Pavel Ormovi, text napsal Zdeněk Borovec a zpívali ji Hana Zagorová, Stanislav Hložek a Petr Kotvald. Tahle trojice seriálu dala zvuk, který přežil desetiletí a stal se jednou z nejznámějších televizních melodií své doby.
Hana Zagorová přitom pro iDnes vzpomínala, že píseň ji ze začátku moc neoslovila. „Neměla jsem ji moc ráda a pamatuji si, že jsem tím štvala i kluky. Byla jsem trošičku zaujatá proti té základní frázi – Příteli, chvátej S.O.S. Přišla mi taková budovatelská, ale dnes mi to tak vůbec nepřijde. Tak posílám strašně moc pozdravů do nebe panu Zdeňku Borovcovi, protože napsal překrásný text,“ uvedla. To Standovi Hložkovi sedla hned a rád ji dodnes zpívá i sám na svých koncertech, mimo jiné proto, že lidé ji zkrátka milují.
Jenže kolem Sanitky nebylo všechno jednoduché. Seriál čekal na schválení několik let. Největší problém tehdy představovala postava doktora Mádra, bývalého západního letce, jemuž scenárista Jiří Hubač připsal emigraci. To bylo v tehdejších poměrech citlivé téma. Dnes je na tom vlastně zvláštní ironie: seriál si pamatujeme jako silný příběh o záchranářích a mezilidských vztazích, ale v době vzniku mohl narazit právě na politické mantinely normalizační televize.
Finále vzniklo ze skutečné katastrofy
Nejvýraznější část původní Sanitky přišla až na konci. Závěrečný díl s leteckou havárií byl inspirován skutečnou tragédií z 30. října 1975 u pražského Suchdola. Podle Českého rozhlasu tehdy krátce před přistáním spadl do zahrádkářské kolonie letoun Douglas DC-9 patřící jugoslávským aeroliniím. Na palubě byli hlavně českoslovenští turisté vracející se z dovolené u moře.
Počet obětí se v různých zdrojích liší. Český rozhlas uvádí, že při havárii a později na následky zranění zemřelo 75 cestujících a čtyři členové posádky. Jiné prameny mluví o 75, 77 nebo 79 obětech. V jednom se ale zdroje shodují: zásah pražské záchranné služby byl mimořádně rychlý a profesionální. A to tvůrci převedli do televizní podoby.
Na první pohled to může působit jako seriálová atrakce. Ve skutečnosti má finále Sanitky mnohem těžší základ. Nesnaží se o katastrofický spektákl pro efekt. Spíš ukazuje chaos, tlak na zdravotníky i cenu každé minuty. Tím se odlišuje i po letech. Není to jen velká scéna, ale zejména připomínka situace, kdy se záchranáři ocitli v podmínkách, které si běžný divák jen těžko představí.
Natáčení bylo tak věrohodné, až děsilo
Tvůrci šli při natáčení opravdu daleko. Pro závěrečné scény pořídili vyřazené letadlo Il-18, které nechali rozdělit na části, aby trosky působily co nejvěrohodněji. Do komparzu byli zapojeni i lidé s amputovanými končetinami. Výsledkem byly záběry, které ani po letech nepůsobí jako televizní kulisa.
Podle vzpomínek z natáčení byla atmosféra tak silná, že se udělalo nevolno i herci Svatopluku Skopalovi, představiteli doktora Karlíka. Už to samo naznačuje, jak drsně závěrečná epizoda působila přímo na place. V redakci si myslíme, že tato syrovost je jedním z důvodů, proč si diváci finále pamatují přesněji než řadu jiných slavnějších televizních scén.
Silný je i osud samotné seriálové techniky. Jedna ze sanitek Škoda 1200 z roku 1955, která původně sloužila pražské záchrance a později se dostala do barrandovských ateliérů, byla v posledních letech zrenovována a dostala jméno Jandera. Na jejím křtu se objevil i Jaromír Hanzlík. Pro fanoušky to byl návrat k seriálu, který nestojí jen na hercích, ale i na přesně zachyceném světě tehdejší záchranné služby.
Proč Sanitka funguje i dnes
Sanitka není jen připomínkou televizní minulosti. Funguje i proto, že spojuje dvě silné vrstvy: lidské osudy a hudební motiv, který všechno drží pohromadě. Píseň Můj čas nese zvláštní směs melancholie a pohybu dopředu. K seriálu sedí přesně. Vypráví o profesi, v níž se nedá zastavit, ani když se osobní život zrovna sype.
Při bližším pohledu na to, proč skladba zlidověla, nejde jen o chytlavost. Pomáhá jí i pevné spojení s konkrétními obrazy a pocity. Kdo ji slyší, nevybaví si jen refrén, ale i garáže, houkající vozy, doktora Janderu a napětí mezi službou a soukromím. To je u seriálové hudby ta nejvyšší meta.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, ČSFD, Český rozhlas, iDnes, ŽenaAktuálně
Zpěvák Stanislav Hložek prozradil svůj měsíční důchod a rozhodně si nestěžuje
