Největší hit Pavla Bobka má za sebou překvapivý příběh. Originál od Johna Denvera se původně jmenoval Rododendron.
Když Pavel Bobek v roce 1997 slavil narozeniny velkým koncertem s názvem 60 let v americkém století, bylo skoro jasné, čím večer skončí. Jeho největší hit nemohl chybět. Na pódiu se tehdy objevili Karel Zich, Yvonne Přenosilová i Marie Rottrová a publikum to bralo bez okolků. Jenže cesta k písni Veď mě dál, cesto má byla přece jen složitější, než by se dnes mohlo zdát, a my bychom vám ji na Karaoketexty rádi přiblížili.
Take Me Home, Country Roads a jeden květ navíc
Originál pochází od Johna Denvera a nese název Take Me Home, Country Roads. Vznikl v roce 1971, na textu se podíleli ještě Bill Danoff a Taffy Nivert. Píseň se rychle stala jakousi neoficiální hymnou amerického venkova, nostalgií po Západní Virginii a po návratu domů. Méně známá je ale jedna drobnost: pracovní název skladby zněl Rododendron, podle státního květu Západní Virginie. Až při dalším psaní autoři tento název odložili a sáhli po jednodušším, údernějším titulku.
Český text napsal Vladimír Poštulka, který pro Pavla Bobka upravil víc zahraničních písní. Nepřekládal doslova. Místo americké krajiny přišel obecnější obraz cesty, trochu existenciálnější, otevřenější. V češtině tím skladba získala jiný odstín, ale melancholie zůstala. Jen se přelila do jiného jazyka.
Album z roku 1975, které zlidovělo
Píseň vyšla na stejnojmenném albu Pavla Bobka v roce 1975 u Pantonu. Deska má dvanáct skladeb a Veď mě dál, cesto má ji uzavírá. Jako by si autor schoval nejsilnější moment až na konec. Dnes se album řadí k nejvýraznějším nahrávkám české country sedmdesátých let.
Kritik František Horáček tehdy vyzdvihl hlavně Bobkovy interpretační kvality: pěveckou kázeň, inteligenci a jistotu. Podle něj „v jeho pojetí není náhod“, a u titulní písně to platí dvojnásob. Bobek z ní nedělal laciný sentiment. Podal ji klidně, s vážností, která ani po letech nepůsobí přepjatě.
Pozdější reedice na CD dostala navíc devět bonusových nahrávek, a to až do roku 1993, kdy Bobek natočil české verze hitů Bruce Springsteena a Leonarda Cohena. Přesto zůstala Veď mě dál, cesto má středem celé téhle nahrávky. Bez ní by výběr působil neúplně.
Bobek, Denver a Kristofferson, trojúhelník, který formoval českou country
Pavel Bobek patří mezi zakladatele české country scény, ale jeho repertoár byl od začátku výrazně propojený s americkou tvorbou. Vedle Johna Denvera sahal na albu i po písních, jejichž předlohy napsal Kris Kristofferson, americký skladatel, jehož zpívali Johnny Cash, Janis Joplin nebo Willie Nelson. Bobek ty písně nevybíral náhodně. Měl cit pro materiál, který má v sobě silnou oporu, příběh, náladu, směr.
Jenže Veď mě dál, cesto má je v jeho diskografii víc než povedenou adaptací. V české hudební paměti se usadila způsobem, který se překladu obvykle nepodaří. Píseň funguje i u generací, které Pavla Bobka nezažily. A to už něco říká. Stačí melodie, hlas a text, který přesně ví, kam směřuje.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, Jan-k-celis, Kultura21, ČeskáTelevize
Báječná ženská: Jak Michal Tučný přetvořil americký hit na českou legendární písničku
