Total Eclipse of the Heart si většina lidí spojuje s velkou milostnou baladou osmdesátých let. Jenže Jim Steinman ji původně napsal pro upírský muzikál, a právě odsud pramení její temnota, teatrálnost i ten zvláštní dojem, že míří někam dál než k běžnému rádiovému hitu.
Zpráva o úmrtí Bonnie Tyler přiměla fanoušky po celém světě znovu sáhnout po jejích největších hitech. Mezi nimi samozřejmě nechybí ani Total Eclipse of the Heart, skladba, která ani po více než čtyřiceti letech nezmizela z rádií ani playlistů. Na Karaoketexty nás zajímalo, proč se drží v oběhu tak dlouho. Odpověď není jen v refrénu, který zná skoro každý. Důležitý je i neobvyklý původ písně, obrovský zvuk a doba, kdy pop ještě bez rozpaků vsázel na dramatičnost.
Zrodila se z temného muzikálu
Málokdo ví, že singl vydaný 11. února 1983 nezačínal jako obyčejná popová balada. Autor a producent Jim Steinman později vysvětloval, že skladbu psal jako upírskou milostnou píseň pro připravovaný projekt inspirovaný Nosferatu a původně nesla název Vampires in Love. Když se tento plán rozpadl, motiv i melodramatická atmosféra v písni zůstaly. Slyšet je to i bez znalosti zákulisí: text pracuje s tmou, stínem, posedlostí a s pocitem, že láska člověka spíš pohltí, než aby ho uklidnila.
Bonnie Tyler se ke Steinmanovi dostala cíleně. Po změně hudebního směřování chtěla spolupracovat s mužem, který stál za Meat Loafem, a právě její hrubší, nakřáplý hlas skladbě dodal potřebné napětí. Nahrávalo se v roce 1982 ve studiu Power Station v New Yorku a na výsledku je znát, že Steinman nepřemýšlel zrovna úsporně. Albumová verze má 6 minut a 58 sekund, což je na singl skoro drzost.
Víc než jen power balada
O Total Eclipse of the Heart se dnes mluví jako o jedné z největších power balad historie. BBC připomíná, že skladba patří k nejikoničtějším písním svého druhu, ale zároveň z této škatulky trochu vyčnívá. Není to jen pomalá píseň, která se postupně rozjíždí. Steinman do ní dostal prudké zvraty, sborové odpovědi, masivní bicí i divadelní přepjatost, která má blíž k muzikálu než ke střídmému popu. Časopis Time navíc připomněl, že ve studiu hráli i Roy Bittan a Max Weinberg, tedy hudebníci spojení s E Street Bandem Bruce Springsteena.
To vysvětluje, proč skladba působí tak nezvykle. Na první poslech jde o velké vyznání, jenže uvnitř je i chaos, bezmoc a skoro apokalyptická intenzita. Písni prospívá i kontrast hlasů: Bonnie Tyler zpívá drsně a naléhavě, zatímco doprovod Roryho Dodda přináší zvláštní zklidnění. Výsledek není uhlazený. Spíš připomíná citovou bouři. Ale pasuje to do sebe a posluchač to vnímá.
Klip, eclipse a druhý život hitu
K úspěchu výrazně pomohl i klip režiséra Russella Mulcahyho, který MTV proměnilo v jeden z obrazů osmdesátých let.Jde o směs gotické internátní estetiky, podivných symbolů a scén, které nedávají úplně logický smysl, ale o to silněji se vrývají do paměti. Bonnie Tyler sama s nadsázkou přiznala, že mu dodnes úplně nerozumí. Ale co, hlavně že to funguje.
Hit se navíc umí vracet ve správnou chvíli. Streamy skladby pravidelně rostou při skutečných zatměních Slunce, což je jeden z těch popkulturních paradoxů, které by si marketér asi nevymyslel lépe. V roce 1983 se píseň dostala na vrchol hitparád v Británii, USA i dalších zemích a v americkém žebříčku Billboard Hot 100 zůstala na prvním místě čtyři týdny. Po víc než čtyřech dekádách tak neplatí jen to, že jde o velký hit. Bonie Tyler nám dala skladbu, která přerostla vlastní dobu a pořád zní, jako by vznikla bez jakýchkoli zábran.
Zdroj: Autorský text, BBC Culture, Wikipedie, Time, Financial Times
Zemřela Bonnie Tyler: Hlas, který dal světu „Total Eclipse of the Heart“, navždy utichl
