Mezi šedí betonových paneláků a přísností prvomájových průvodů se v Praze ozýval rytmus kubánského sonu. Latinskoamerická hudba se do Československa dostávala po malých dávkách s dělníky z Havany i studenty z Caracasu, a nakonec proměnila i to, co tu lidé považovali za vlastní hudební prostor.
V 60. letech přišly do českých továren tisíce kubánských dělníků. Byla to součást pracovní výměny mezi „bratrskými zeměmi“ socialistického bloku. Na Karaoketexty nás zaujalo, že spolu s nimi dorazil i son, clave a také ta zvláštní, dost nakažlivá touha tančit, něco, co v Praze tehdy skoro nikdo neznal. Ve stejnou dobu se na vysokoškolských kolejích usazovala vlna latinskoamerických studentů. Amatérští hudebníci zakládali první soubory sonu, zpočátku hlavně pro sebe a pro vlastní komunitu. Čeští posluchači mezitím latinskoamerické melodie slýchali i přes skupinu Kučerovci.
Zuzana Navarová a chvíle, kdy se z exotiky stalo umění
Na přelomu 70. a 80. let se to začalo měnit. Latinskoamerická hudba přestala být jen exotickou kuriozitou a začala se brát jako náročné umění. Klíčovou postavou toho posunu byla Zuzana Navarová. Vycházela z kubánské Nueva Trova, směru, který spojuje poetické texty, politický podtext a karibský rytmus. Se skupinou Nerez tyhle vlivy posunula do polohy, která obstála i v mezinárodním srovnání.
Písně jako „Tisíc dnů mezi námi“ nebo „Kočky“ ukázaly, že melancholie středoevropského Východu a vášeň Karibiku se nevylučují. V jejím podání se naopak propojily do jednoho hlasu. Málokdo tehdy tušil, že právě tahle syntéza bude patřit k nejoriginálnějším příspěvkům české hudby 80. let.
Odkaz, který přežil pád režimu
Když v roce 1994 vydala Bára Basiková se skupinou Basic Beat píseň „Bossa Nova“ na albu 60tá, nešlo jen o hudební experiment. Byl to vědomý hold atmosféře, která se do Prahy dostala o třicet let dřív, té elegantní, lehce nostalgické náladě, jež se usadila v pražských kolejích i improvizovaných sálech. Latinskoamerická hudba v Praze ale nezůstala jen vzpomínkou.
Festival Sabor Latino Praha, který už oslavil desátý ročník a koná se od 2. do 5. července na náměstí Republiky, přivádí do centra města mexické mariachi, kubánskou salsu, cumbia, bachatu i brazilské rytmy. Je to přímá linka od pavilonů na Výstavišti k dnešnímu náměstí Republiky. Jen bez stranických transparentů kolem. Dřív byl každý latinskoamerický rytmus v socialistické Praze malým aktem vzdoru, i když nechtěným. Dnes jde o festival s programem od desíti do jedenadvaceti hodin.
Zdroj: Autorský text redakce Karaoketexty.cz, Wikipedie, Wikipedie, ÚSTRČR, Facebook SaborLatinoPraha, YouTube DREGG02
Festival Rock for People vzdal hold Zuzaně Navarové: Její písně dokázaly zastavit čas i uprostřed festivalového ruchu
