Jedna z nejsilnějších milostných písní 20. století dostala v českém podání úplně jinou podobu a zasloužila se o to Hana Hegerová.
Určité písně nestárnou ani po desítkách let, jak jsme si v redakci Karaoketexty.cz všimli. Přesně jednou z takových je bezesporu slavný šanson, který ve světě proslavil umělec Jacques Brel a v českém prostředí mu vtiskla jedinečnou podobu naše Hana Hegerová. Její pojetí písničky ukazuje, jak hrozně moc může změna textu i přístupu ovlivnit závěrečné vyznění celé skladby.
Od osobní bolesti k univerzálnímu příběhu
Originální píseň „Ne me quitte pas“ původně vznikla na konci 50. let jako hodně osobní výpověď. Její autor ji napsal v období, kdy se rozešel s partnerkou a kdy čelil důsledkům vlastních rozhodnutí. Výsledkem je syrová zpověď muže, který se snaží získat zpátky svou ztracenou lásku za každou cenu. Sám Jacques Brel později zdůrazňoval, že rozhodně nejde o romantiku, ale spíše o ukázku lidského ponížení a ztráty hrdosti.
Zajímavostí je i hudební inspirace. Část melodie vychází z díla Franze Liszta, konkrétně z jeho Uherské rapsodie č. 6. Ne každý také ví, že úplně první nahrávku nepořídil ani sám autor, ale francouzská zpěvačka Simone Langlois.
Česká verze nabízí jiný pohled na stejnou bolest
Když se skladba dostala do Československa, chopil se jí textař Pavel Kopta. Ten se rozhodl nejít cestou doslovného překladu, ale vytvořit vlastní podání. Výsledkem je text „Lásko prokletá“, který úplně mění perspektivu vyprávěného příběhu a místo prosebného tónu nabízí smíření s nevyhnutelným osudem.
Právě díky této změně mohla Hana Hegerová předvést svůj neskutečný herecký i pěvecký talent naplno. Zatímco původní verze působí naléhavě a zoufale, české podání je mnohem klidnější, vyrovnanější a v mnoha ohledech dokonce hlubší. I proto se stalo jedním z vrcholů její kariéry, přestože oficiálně vyšlo až v 70. letech.
Skladba se postupně stala světovým standardem. Interpretovali ji umělci různých žánrů i z různých kontinentů, od Franka Sinatry až po Ninu Simone. Anglická verze „If You Go Away“ ji ještě víc proslavila. Píseň si získala oblibu i mimo Evropu, například v Izraeli, Japonsku nebo Turecku, kde vznikly vlastní adaptace.
Královna šansonu, která dala emocím tvář
Hana Hegerová, vlastním jménem Carmen Farkašová, se narodila v Bratislavě a původně se věnovala herectví, což se později promítlo do jejího interpretačního stylu. Měla totiž schopnost prožít každou píseň na jevišti a lidé to milovali. Během kariéry se zaměřila hlavně na šanson. Spolupracovala s významnými autory a její repertoár zahrnoval jak původní skladby, tak adaptace zahraničních písní. Dokázala tak přiblížit světovou tvorbu domácímu publiku.
Její vystupování bylo vždy spíše komorní, ale zase o to víc intenzivní, když jste se na něj dostali. Nešlo o velkolepé show, ale o detail, výraz a atmosféru. Publikum si získávala autenticitou, která dnes v hudbě kolikrát chybí. I proto je dodnes označována za „královnu českého šansonu“.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Wikipedie, YouTube Benetomm
Hudební kvíz: Otestujte se, jak dobře znáte šansony a písničky od Hany Hegerové