Nenápadná píseň o zaspaném ránu se stala jednou z nejoblíbenějších písní Karla Plíhala. Původ má ale ve folku.
Když se mluví o Karlu Plíhalovi, většina posluchačů si vybaví brilantní práci s naším krásným jazykem, jemný humor a schopnost proměnit obyčejné situace v malé životní příběhy. Krásně znát to bylo i ve skladbě Mám prima den, která patří mezi jeho starší, nicméně dodnes oblíbené písně. Redakce Karaoketexty.cz zaznamenala, že právě tahle nenápadná píseň baví starší i mladší, přestože její kořeny sahají za oceán.
Z americké nostalgie až do ulic Olomouce
Hudební základ písně pochází od amerického folkového autora Toma Paxtona, jednoho z nejvýraznějších představitelů písničkářské scény 60. let, uvádí Můj rozhlas. Paxton se pohyboval v legendární newyorské čtvrti Greenwich Village, kde se tvořila moderní folková hudba a kde působili také Bob Dylan, Phil Ochs nebo Dave Van Ronk.
Původní skladba nesla název When We Were Good a tematicky se soustředila na vzpomínky na šťastné období partnerského vztahu. Paxton ji napsal během jediné noci při práci na jiném projektu. A i když se mu líbila, dlouho ji nevyužíval a veřejnost se s ní seznámila až později prostřednictvím živého alba New Songs For Old Friends z roku 1973. O produkci této nahrávky se postaral Tony Visconti, muž spojený například s Davidem Bowiem nebo skupinou T. Rex. I díky tomu získala původně folková skladba modernější a přístupnější zvuk.
Plíhal si píseň přetvořil k obrazu svému
Karel Plíhal jí nicméně zachoval jenom hudební základ. Český text se vydal úplně jiným směrem. Namísto nostalgického ohlížení za láskou vznikl příběh člověka, který jedno ráno prostě zaspí a místo pracovních povinností objeví kouzlo neplánované volnosti. Z obyčejného životního přešlapu tak vznikl univerzální pocit, který zná téměř každý. Kdo někdy netoužil vypnout budík, ignorovat povinnosti a prostě si užít den podle vlastních představ?
Ačkoliv skladbu hrával už v 80. letech, studiové podoby se dočkala až na přelomu tisíciletí. Objevila se na albu Kluziště, které představovalo zajímavou kombinaci nových skladeb, starších písní v nových aranžích i inspirací tvorbou básníka Josefa Kainara.
Karel Plíhal: mistr českého písničkářství
Karel Plíhal se narodil v roce 1958 v Přerově a k hudbě se dostal bez formálního hudebního vzdělání. Než se stal profesionálním muzikantem, pracoval jako konstruktér nebo topič v divadle. Na kytaru začal hrát jako teenager. Kus kariéry spojil s Olomoucí. Tady nejenže koncertoval, ale také skládal hudbu pro divadelní inscenace a spolupracoval s řadou umělců. Vedle vlastní tvorby se věnoval také aranžování a hudební režii. Podílel se například na projektech Jarka Nohavici, bratří Ebenů nebo Petra Fialy.
Jeho talent se neprojevuje pouze v hudbě. Plíhal je rovněž uznávaným básníkem a autorem krátkých humorných veršů, které se staly nedílnou součástí jeho koncertů. Sbírka Jako cool v plotě ukázala, že jeho cit pro jazyk funguje stejně dobře na papíře jako v písních.
Málokdo ale ví, že se v posledních letech musel vyrovnat se zdravotním problémem zvaným fokální dystonie. Toto neurologické onemocnění komplikovalo i hru na kytaru. Začal tedy více využívat mandolu a na koncertech ho doprovází kytarista Petr Fiala. Fanoušci tak nepřišli o možnost slyšet jeho písně naživo a Plíhal dokázal, že kreativita si umí poradit i s nečekanými překážkami.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Můjrozhlas, Písničkyakordy, YouTube Karel Plíhal – téma
Manžel Ewy Farne Martin Chobot zpívá o místě, které mu změnilo život: Jeho nový singl vznikl na lavičce v srdci Prahy
