Karel Svoboda složil hudbu k Popelce, Draculovi i největším hitům Karla Gotta. V soukromí však sváděl dlouhý a bolestivý boj.
Jakmile se dnes, i po těch letech, zavzpomíná na legendárního skladatele Karla Svobodu, pořád to člověka nenechá chladným a dokáže to zasáhnout, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaregistrovali. Pro mnoho lidí totiž stále představuje talent neskutečných rozměrů, pracovní genialitu i smutný důkaz toho, že úspěch a popularita samy o sobě člověku štěstí bohužel nezaručí.
Hudební talent, který změnil českou scénu
Narodil se v roce 1938 v Praze a už od mládí bylo zřejmé, že jeho životní cestou bude hudba. Přesto zprvu zamířil na lékařskou fakultu, kde původně studoval stomatologii. Studium nicméně nedokončil a stále víc a víc ho lákala muzika. V 60. letech pak založil skupinu Mefisto a pomalu se dostal na výsluní. Tehdy začal spolupracovat s Martou Kubišovou, Václavem Neckářem a později i s Karlem Gottem, pro kterého vytvořil řadu nesmrtelných hitů.
Když se řekne Karel Svoboda, mnoho lidí si v podstatě hned vybaví filmovou hudbu. Jeho spolupráce s režisérem Václavem Vorlíčkem přinesla soundtracky, které lze s klidem zařadit k českému kulturnímu dědictví. Hudba ke „Třem oříškům pro Popelku“ se pravidelně spolu s filmem vrací na obrazovky každé Vánoc. Podobně nemalou stopu zanechal i v seriálech a televizních pohádkách. Muzikál „Dracula“ se v 90. letech stal doslova fenoménem tehdejší české popkultury.
Bipolární porucha a život plný výkyvů
Za obrovským úspěchem se ale skrýval komplikovaný osobní život. Karel Svoboda trpěl bipolární poruchou, při které se střídají období depresí a manických stavů. A deprese nejsou obyčejný smutek nebo špatná nálada, jak si dosud spousta lidí mylně myslí. Jde o vážné onemocnění, které ovlivňuje myšlení, emoce i běžné fungování člověka. Lidé často ztrácí energii, motivaci a pocit smyslu života. Podle odborníků může dlouhodobě neléčená deprese vést k myšlenkám na sebevraždu.
Právě nepochopení psychických nemocí bývá problém. Mnoho lidí se bojí o svých stavech mluvit, protože mají strach z reakcí okolí. U známých osobností je tlak veřejnosti ještě silnější. Psychologové dlouhodobě upozorňují, že psychické zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické a podceňování problémů může mít tragické následky.
Osobní tragédie ho zlomily
K psychickým problémům se přidaly i těžké životní rány. Dcera Klárka mu zemřela na leukémii. Krátce nato přišel i o svého bratra a lidé z jeho okolí později popisovali, že se skladatel stále více uzavíral do sebe. Deprese se prohlubovaly, a přestože se snažil dál pracovat, bylo znát, že psychicky trpí.
Dne 28. ledna 2007 byl Karel Svoboda nalezen mrtvý u své vily v Jevanech. Vyšetřování později potvrdilo, že si život vzal sám. Jeho smrt tehdy zasáhla nejen hudební scénu, ale prakticky celé Česko.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, Healthline, ČSFD, CNNPrimaNews, YouTube Pepa
Jak se mění domy slavných: Příběh jevanských domů Karla Gotta a Karla Svobody
