V roce 1989 poslal agent FBI dopis vydavatelství skupiny N.W.A. kvůli jedné písni. Nebyl to jen protest, byl to signál mnohem většího tlaku.
Psalo se léto roku 1989 a v americké hudbě se odehrálo něco, co nemá úplně běžný ekvivalent, a to až do dnešní doby, jak jsme v redakci Karaoketexty.cz zaznamenali. Agent FBI Milt Ahlerich poslal 1. srpna 1989 vydavatelství Priority Records, tedy distributorovi debutového alba skupiny N.W.A, oficiální dopis. Vyjádřil v něm nesouhlas s jednou konkrétní písničkou. Hned v úvodu navíc zdůraznil, že nejde jen o jeho osobní postoj, ale že mluví za širší americkou policejní obec.
Dopis, který nebyl jen dopisem
Píseň, kvůli níž FBI sáhla po dopise, se jmenuje „Fuk da Police“ a na albu Straight Outta Compton vyšla v roce 1988. Ahlerich ve svém dopise tvrdil, že skladba podněcuje násilí proti policistům. Reakce organizací hájících svobodu projevu přišla prakticky hned. Danny Goldberg z ACLU pro jižní Kalifornii dle LA Times řekl, že je „zcela nepřijatelné, aby se jakákoli vládní agentura pokoušela ovlivňovat, co umělci tvoří“. Barry Lynn z ACLU k tomu dodal, že poslat takový oficiální dopis z FBI do kreativního prostředí je bezprecedentní krok.
Jenže samotný dopis byl jen něco, co bylo vidět navenek. Investigativní materiál v americkém Village Voice tehdy popsal, že po Spojených státech fungovala neformální policejní síť, která faxem rozesílala zprávy na policejní stanice a vyzývala místní složky, aby pomohly rušit koncerty N.W.A, jak uvedl Daily Beast. Skupinu krátce zadrželi v Detroitu, její vystoupení byla ohrožena nebo zrušena ve Washingtonu D.C., Chattanooze, Milwaukee i v texaském Tyleru. V Cincinnati mohla nakonec hrát jen díky tomu, že se za ni postavil místní radní a bývalý hráč amerického fotbalu Reggie Williams.
Compton, ze kterého přišli
Aby bylo jasné, odkud N.W.A. čerpala, je potřeba připomenout i prostředí, z něhož skupina vyšla. Compton v Kalifornii byl v polovině 80. let jedním z nejnebezpečnějších míst v USA. Policejní brutalita vůči afroamerickým obyvatelům tam nebyla výjimkou, spíš každodenní realita. Eazy-E, Ice Cube a Dr. Dre si příběhy nevymýšleli. Rapovali o tom, co sami viděli a co se kolem nich dělo. Film Straight Outta Compton z roku 2015, který režíroval F. Gary Gray a který při rozpočtu 50 milionů dolarů vydělal celosvětově přes 200 milionů, to připomněl: skupina byla hlavně hlasem mladých Afroameričanů, kteří jiný způsob vyjádření jednoduše neměli.
Tlak na skupinu od FBI ale neskončil. Minnesotský generální prokurátor chtěl stíhat obchody s hudebninami, které album prodávaly nezletilým. Politici napříč stranami se mezitím předháněli v odsudcích. A Fraternal Order of Police, sdružení s tehdy více než 200 000 členy, vyhlásilo dle NCAC bojkot všech skupin, jejichž texty vyzývají k útokům na policisty. To nebylo jen spontánní rozhořčení, ale koordinovaný tlak.
Příběh, který se opakuje
Málokdo si dnes uvědomuje, že podobnému tlaku čelili ve stejné době i umělci jako Run-D.M.C., Beastie Boys nebo Skid Row. Šerif z Ouachita County v Arkansasu v roce 1989 zkonfiskoval z obchodů rapové a heavymetalové kazety s tím, že jde o obscénní obsah. Časopis Billboard tehdy věnoval celou titulní stranu mapování snah o potlačení umělců, kteří „přísahají, zaujímají erotické pózy nebo zpívají texty oslavující násilí“.
N.W.A. ten tlak ustála. Ice Cube, Dr. Dre i Eazy-E se po rozpadu skupiny prosadili sólově a Dr. Dre se pak stal jedním z nejvlivnějších hudebních producentů v dějinách rapu. Film Straight Outta Compton, na jehož produkci se Ice Cube i Dr. Dre podíleli, získal nominaci na Oscara za nejlepší původní scénář a také cenu NAACP Image Award za nejlepší film. Cenzura skupinu nezastavila. Do dějin ji naopak zapsala výrazným způsobem.
Zdroj: Autorský text, Wikipedie, NCAC, LATimes, DailyBeast, YouTube NWA
Černošské ghetto od Karla Zicha: Píseň Elvise Presleyho, která prošla českou cenzurou a přiblížila lidem Ameriku
