I velké jméno jako Beatles může mít svůj jihočeský a západočeský rozměr. A není teď řeč o žádném revivalu, jde o vyloženě fyzické propojení.
Beatles zná asi každý a spojí si s nimi třeba Liverpool, Abbey Road nebo davy fanoušků. Méně se už ví, že u prvních akordů nejslavnější kapely světa byly i české kytary z Blatné a západočeských Lubů. Jak nám na Karaoketexty neuniklo, ten příběh má skoro detektivní parametry, znárodnění po roce 1948, odsun Němců a nakonec i dražbu kytary za víc než milion dolarů.
Šedesát liber a kytara z Blatné, která změnila historii
V roce 1958 si tehdy šestnáctiletý George Harrison šel koupit kytaru. Zaplatil 60 liber a odnesl si Futuramu, elektrickou kytaru vyrobenou v jihočeské Blatné firmou Resonet. O dva roky později už Harrison stál u zrodu kapely, která přepsala dějiny populární hudby.
Resonet přitom nebyla žádná improvizovaná dílna v koutě. Firma vznikla v roce 1948, kdy ji koupil Ladislav Kořán, jak o sobě říkal, optimista s vizí. Přinesl s sebou patent na snímač zvuku, jenže ten zpočátku nefungoval. Zachránil to konstruktér Vladimír Vlček, autodidakt bez formálního vzdělání, který patent přepracoval tak, že elektrika začala konečně fungovat, jak měla. Bylo to v roce 1949 a firma se tehdy přestěhovala z prostor pivovaru do vlastní budovy. Jenže politická situace se mezitím vyvíjela jinam. Kořán se dozvěděl o hrozícím zatčení, utekl ze země a podnik byl znárodněn a přejmenován.
Výroba ale neskončila. Nástroje z Blatné dál mířily na Západ. Harrison si jednu z nich pořídil a hrál na ni i v hamburských klubech, kde se z The Beatles teprve stávali profesionálové. Tato konkrétní Futurama, v Británii označovaná také jako Grazioso, se v roce 2024 dostala do dražby. Cena? 1,27 milionu dolarů, takže nějakých 27 milionů korun. To už samo o sobě říká dost.
Höfner, Luby a basa, která se ztratila na půl století
Druhý příběh se točí kolem Paula McCartneyho a nástroje, který se mu stal poznávacím znamením. V roce 1961 byl McCartney chudý muzikant v Hamburku, čerstvě převzal roli baskytaristy po odcházejícím Stuartu Sutcliffovi. Potřeboval basu pro leváka a při obcházení obchodů s hudebninami sáhl po nástroji německé firmy Höfner. Stál kolem 30 liber.
Jenže Höfner není jen německá značka v úzkém slova smyslu. Firma byla původně založena Karlem Höfnerem už v roce 1864 v západočeských Lubech, tehdy Schönbachu. To místo bývalo evropským centrem výroby strunných nástrojů. Po druhé světové válce byla sudetoněmecká rodina Höfnerů odsunuta z Československa a podnik zestátněn. S sebou si odnesli know-how, které pak v nové vlasti zúročili. Výsledkem byla mimo jiné basa, kterou drží McCartney na většině ikonických fotografií Beatles.
Ta konkrétní se pak na dlouhý čas ztratila. Padesát let po ní nebylo ani stopy. Když mu v roce 2024 přátelé ukázali fotografii, na níž mohl být zachycen jeho dávný nástroj, McCartney prý vyskočil a zvolal: „Jo, to je to moje zlato! To je moje basa!“ Celé pátrání zachycuje dokument The Hunt for the Lost Bass, který měl v Británii premiéru právě v roce 2024.
Proč to celé fungovalo a co se cestou ztratilo
Na československé kytary hráli tehdy i další hudebníci, například Jimmy Page z Led Zeppelin nebo Eric Clapton. Hrála roli i cena, to je jasné. Jenže rozhodující byl i technický základ: nástroje z Blatné měly dobrý zvuk a solidní zpracování, jinak by u zkušených kytaristů nevydržely déle než pár měsíců.
Člověk si jen těžko neklade otázku, jak by se všechno vyvíjelo, kdyby Kořán nemusel utéct, kdyby přišlo jiné řešení než znárodnění, kdyby Höfnerovi zůstali v Lubech. Možná by dnes české firmy hrály na světovém trhu s hudebními nástroji úplně jinou ligu. Takto zůstaly spíš příběhem z okraje dějin, který se připomene až ve chvíli, kdy se nějaká kytara vydraží za milion dolarů nebo když Paul McCartney zareaguje na starou fotku s nečekanou jistotou.
Beatles jsou sami o sobě fenomén, jehož vliv se dodnes těžko uzavírá do pár vět. Časopis Rolling Stone jim v roce 2003 přisoudil čtyři místa v první desítce nejlepších alb všech dob, včetně první příčky pro Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band. Tenhle konkrétní kus jejich historie, s českými kytarami v pozadí, se ale do velkých přehledů dostává jen málokdy.
Zdroj: Autorský text redakce Karaoketexty.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Info.cz, Julien’s Auctions, Wikipedie, YouTube / Hudební Osvěžovač
Beatles tu píseň odmítli hned několikrát: George Harrison z ní pak udělal jeden ze svých největších sólových hitů
